Článek
ČSÚ představil první výsledky loňského sčítání lidu. Některé se na první pohled dost liší od dříve vydávaných statistik. Třeba u počtu cizinců jste dříve uváděli, že jich zde pobývá kolem 700 tisíc, ze sčítání ale vyšlo ani ne 500 tisíc. Čím to je?
Na webu ČSÚ jsou běžně uváděny počty cizinců podle údajů cizinecké policie. Podle tohoto zdroje bylo u nás k 31. prosinci 2020 registrováno 633 tisíc cizinců. Počet registrovaných cizinců se od počtu žijících cizinců běžně liší, to je zcela standardní situace u nás i v zahraničí včetně Skandinávie, která je na špici v kvalitě administrativních dat.
Češi stárnou. Statistický úřad představil výsledky sčítání lidu
Pokud cizinec fakticky opouští zemi pobytu, velice často si bohužel neodhlašuje pobyt a zůstává uveden v populačním registru dané země po celou dobu formální platnosti pobytu. U nás to pro občany třetích zemí znamená do vypršení povolení k pobytu, pro občany EU v podstatě do doby, než je ministerstvo vnitra odstraní z cizineckého informačního systému.
Sčítání pak zahrnuje obvykle bydlící obyvatelstvo, a nezahrnuje proto cizince ani občany, kteří tu sice jsou registrovaní, ale fakticky zde nežijí.
Podobné rozdíly jsou u celkového počtu obyvatel. Statistika z loňského září uvádí 10,68 milionu lidí, podle sčítání z března to ale bylo 10,52 milionu obyvatel.
Údaj ze září vychází z bilance obyvatelstva, jejímž základem bylo ještě sčítání 2011. Všechny údaje o počtu obyvatel mezi sčítáními vycházejí z posledního sčítání a korigují se o narozené, zemřelé a saldo stěhování. Po zpracování výsledků nového sčítání se nasadí na jeho data a opět se od něho deset let odvíjí.
Nelegální migrace v Česku prudce narostla, meziročně více než o polovinu
Při každém sčítání se vždy zjistí méně obyvatel, než kolik uvádí bilance. Důvodem je především neúplná evidence vystěhování do zahraničí, což úzce souvisí s předchozí otázkou. Navíc údaj ze září je za „trvale bydlící“ obyvatelstvo, nikoliv za obvykle bydlící, k němuž se vztahují právě publikované výsledky sčítání.
Je něco, co vás na výsledcích sčítání překvapilo, nějaký nový trend?
Překvapil nás vyšší podíl obyvatel, kteří se rozhodli odpovědět na náboženskou víru. Z dat samotných je zajímavý pokračující proces koncentrace obyvatelstva, s tím související pokračující vylidňování severozápadu a východu území. Obyvatelé se stěhují nejčastěji do Středočeského kraje a do Prahy, ze severozápadu republiky se dále stěhují do Plzeňského kraje, z Moravskoslezského a Zlínského kraje do kraje Jihomoravského.
Co se ještě mění?
Dále jsou znát prohlubující se rozdíly v úrovni vzdělanosti. Obyvatelstvo Prahy se vyznačuje nejvyššími hodnotami ukazatelů úrovně vzdělání, například podílem vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání zde mělo 36 procent obyvatel starších 15 let, druhý je s odstupem Jihomoravský kraj s 22 procenty vysokoškoláků, následuje Středočeský kraj s 18 procenty.
Lékařské fakulty přetékají. Kvalita trpí, varují vyučující i absolventi
Nejnižší úroveň vzdělání byla v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde bylo v obou případech 11 procent vysokoškoláků. Před deseti i před dvaceti lety bylo pořadí krajů s nejvyšší a nejnižší úrovní vzdělání stejné. Rozpětí mezi kraji v podílu vysokoškoláků se ale zvětšuje, v roce 2001 to bylo sedm až 24 procent, v roce 2011 pak osm až 26 procent a v roce 2021 to bylo 11 až 36 procent. Úroveň vzdělání přitom ovlivňuje celou řadu dalších charakteristik, například ekonomickou aktivitu nebo postavení v zaměstnání. Se vzděláním souvisí i naděje dožití.
Z tohoto pohledu je zajímavý také intenzivnější růst úrovně vzdělání cizinců ve srovnání s občany ČR. Konkrétní údaje kombinující různé charakteristiky, mezi nimi i vzdělání a občanství, budou zveřejněny během roku. Z předběžných analýz, které průběžně při zpracování provádíme, ale tento trend jednoznačně vyplývá.
Statistici letos více než dříve využívali data z registrů. U jakých údajů se typicky neobejdou bez odpovědí lidí v dotaznících? Je možné, že příští sčítání za deset let už bude pouze z registrů doplněné místními průzkumy, ale ne celoplošné? Funguje to takto už někde jinde v Evropě?
V roce 2021 už deset zemí EU sčítalo výhradně z registrů. U nás tomu zatím brání několik překážek, přičemž tou největší je neexistence registru bytů a evidence místa pobytu obyvatel do úrovně bytu. Nelze tak například konstruovat žádná data za domácnosti, která jsou ve sčítání zásadní. Pokud v tomto dojde ke změně, bude to i výrazný posun k možnosti provést čistě administrativní sčítání i u nás.
Mladí si vlastní bydlení hned tak nepořídí
Kdy se můžeme těšit na další zajímavé statistiky, třeba kolik lidí topí plynem, kolik elektřinou, kolik je bytů?
Údaje o bytech plánujeme zveřejnit v průběhu následujícího pololetí.
Zaslechl jsem z více stran hlasy, že sčítání je sice povinnost, ale že to životy lidí nezlepší. Možná je to spíše otázka na politiky, jak s informacemi naloží, ale jak byste na to odpověděl vy jako předseda ČSÚ?
Data ze sčítání se používají v řadě oblastí, buď přímo, nebo zprostředkovaně. Například populační prognózy a všechna rozhodnutí, která se na jejich základě činí, mají svůj základ právě ve sčítání. Při rozhodování o lokalizaci provozoven, průmyslových zón, řady služeb a podobně se vychází z dat sčítání, zejména z dojížďky, dojížďkových regionů.
ČSÚ: Životní úroveň v Česku je vyšší než ve Španělsku či Portugalsku
Obce například využívají data ze sčítání při výstavbě školek, domovů pro seniory či při plánování bytové výstavby. Informace o osídlení lokalit využívá také integrovaný záchranný systém a podobně. Složení domácností, počty a rozmístění osaměle žijících seniorů, rodičů s dětmi atd. by bez sčítání nebylo možné v podrobnějším územním detailu zjistit, nebyla by žádná ucelená data o bytech a jejich obydlenosti atd. Pokračovat by se dalo velmi dlouho.