Článek
Některé rodiny se pak opakovaně stěhují po městech a obcích regionu, ty pak s nimi obtížněji pracují.
Ukázalo se také, že více lidí v hmotné nouzi z obcí na Šluknovsku odchází, než do nich přichází.
„Informace o lidech přicházejících do tohoto regionu s cílem nepracovat a žít na dávkách jsou mýtus,“ řekla v úterý ve Varnsdorfu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Velkým problémem podle ní je i to, že sociálně slabí lidé zůstávají nepřiměřeně dlouho bydlet na ubytovnách, kde často platí vyšší nájemné než je to tržní u běžných bytů. „Jiné bydlení je ale pro ně těžko dostupné, protože majitelé domů odmítají Romy ubytovat,“ řekla Šimůnková.
Migrací podle ní v loňském roce nebyly nejvíce zasaženy Rumburk a Varnsdorf, ale především Jiříkov a Šluknov. „Tento trend potvrdily například počty přihlašovaných a odhlašovaných žáků na školách v jednotlivých městech Šluknovska i počty lidí, kteří se v nich přihlásili k pobírání příspěvku na živobytí,“ vysvětlil ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Napětí opadlo
Agentura představila výsledky analýzy starostům z regionu v Rumburku. V nedávné době mezi některými představiteli obcí a agenturou panovalo napětí, starostové ji obviňovali z nezřetelných výsledků její činnosti. K největším kritikům patřil místostarosta Rumburku Darek Šváb (ČSSD).
„Nynější jednání vnímáme jako snahu o zklidnění stavu mezi agenturou a radnicemi,“ řekl s tím, že rozhodně s agenturou chtějí spolupracovat. „Na vybudování azylového domu pro matky s dětmi a také na budování sociální firmy, což je projekt, se kterým nemámě žádné zkušenosti,“ dodal Šváb.