Článek
Radnice souhlasila, ale podle zákona o pohřebnictví z roku 2001 to bylo možné jen nejlevnější formou, tedy zpopelněním. To pozůstalí z důvodu rodinné tradice odmítli.
„Sociální odbor radnice navštívil mladý muž se svou matkou s tím, že jim zemřela babička a že nemají peníze na pohřeb.
Zákon říká, že pohřeb na náklady obce je možný pouze v případě kremace, která je daleko levnější. Pozůstalí ale trvali na tom, že chtějí babičku uložit do rodinné hrobky, a zklamaně odešli. Bohužel jsme jim nedokázali pomoci,“ řekl starosta městské části Slezská Ostrava Antonín Maštalíř (ČSSD), který je zároveň senátorem.
Mladík, který si s náhlým problémem nevěděl rady, se na druhý den pokusil spáchat sebevraždu. Dokonání úmyslu mu rozmluvil strážník.
Senátor pro změnu zákona
Rodinné drama, které se odehrálo v městském obvodě Slezská Ostrava, bude mít zřejmě nečekanou parlamentní dohru. Starosta a senátor Maštalíř chce v návaznosti na tento případ iniciovat změnu zákona, jenž podle něho diskriminuje ty, kteří z náboženských nebo jiných důvodů odmítají kremaci.
Zákon o pohřebnictví sice výslovně neříká, že obce nemohou hradit tradiční pohřby do země. Je v něm ale napsáno, že obce mají nárok na úhradu účelně vynaložených prostředků na obecní pohřeb, což se nedá říct o pohřbu do země. Zatímco kremace v Ostravě vyjde zhruba na sedm tisíc korun, nejlevnější pohřeb do země přijde na více než dvojnásobek a navíc je k tomu třeba přičíst náklady na nájem hrobového místa.
„Ten případ ukazuje, že jde o zásadní problém, a jako senátor budu iniciovat změnu příslušného zákona,“ dodal Maštalíř, podle které v tomto konkrétním případ jde skutečně o velmi chudou rodinu.
Ombudsman: není to diskriminace
Na to, že zemřelé osoby jsou na náklady obce pohřbívány pouze formou zpopelnění, už v roce 2008 upozorňoval úřad veřejného ochránce práv. „Ochránce se opakovaně setkal s problémem, který nastal v případě, že zemřelý projevil ještě za svého života přání na vypravení církevního pohřbu a uložení svých pozůstatků do hrobu,“ uvedl ombudsman ve svém stanovisku. Tehdy ovšem šlo o zcela odlišný případ, kdy po sobě zemřelý nenechal žádné potomky ani dědice, jeho majetek připadl státu a ten přesto kvůli legislativním překážkám odmítal mrtvého pohřbít do hrobu tak, jak si to ještě za svého života přál.
Podle kanceláře Veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského není ale na postupu radnice ve Slezské Ostravě nic špatného nebo diskriminujícího. „Nevidíme v takovém přístupu problém, nebo že by obec postupovala nějak nestandardně. Morální povinnost postarat se o zesnulého je na příbuzných, pokud oni přenesou toto na obec, tak ta se musí chovat ekonomicky, což znamená kremaci. A pokud obec postupuje u všech takových případů stejně, nelze mluvit o diskriminaci,“ řekla Právu tisková mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
„Pokud se kdy u nás tyto pohřby dělaly, jednalo se o kremaci a urna byla vložena do společného hrobu. Jedná se o akce, které hradilo město z obecních peněz a nemá je od koho vymáhat. Kremace je nejlevnější, proto byl postup vždy takový,“ potvrdil tajemník břeclavské radnice Zdeněk Opálka.
Jedině policie
Zákon ovšem neplatí absolutně. Do hrobu na účast obce může být mrtvý pohřben, pokud o to požádá policie. Třeba z důvodů podezření.
„Museli jsme pohřbít člověka bez domova, jehož příbuzní na pohřeb neměli a nechtěli po něm uhradit dluhy. Zemřel, když ho na katastru města přejel vlak. Pohřben byl do země,“ řekl starosta Hulína na Kroměřížsku Roman Hoza (ODS). „Tělo nemohlo na kremaci, protože nebyla vyloučena možnost pozdější exhumace pro potřeby policie. Použila se nejlevnější rakev a pohřeb se uskutečnil do hrobu, který patří městu, takže následně nenastal problém s poplatky za nájem hrobu a správu hřbitova,“ upřesnila pracovnice firmy, která měla vyřízení pohřbu na starosti.
„Zákon přesně definuje případy, kdy se pohřbívá do hrobu, například na žádost policie. Za poslední čtyři roky mohu říci, že do hrobu byl takto pohřben pouze jeden člověk. Od začátku roku 2011 byli žehem, tedy kremací, a následným rozptylem pohřbeni tři lidé,“ potvrdila Právu mluvčí magistrátu Hradec Králové Magdaléna Vlčková, podle které je město povinno zajistit kremaci, pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí osoby v katastru města, případně nalezení ostatků, není vypátrán nikdo z příbuzných.
Podle informací Práva nebyla babička dosud pohřbena a pozůstalí ještě v pátek marně sháněli peníze na pohřeb podle jejich představ. Lidé znalí místní situace nevylučují, že rodina nakonec skončí v náruči lichvářů.