Chronikům chybí důležité léky. Zajistili jsme je, ale pacientům vadí doplatek, tvrdí ministerstvo

„Problémem je u nás nedostatek trávicích enzymů, které naši pacienti potřebují,“ uvedla za Klub nemocných cystickou fibrózou Simona Zábranská.

Situaci podle ní lidé řeší tak, že se v lékárně zařadí do pořadníku čekajících. „Přijdete do lékárny, kde vám řeknou, že jste desátá, ale že by příští týden měly léky přijít, takže čekáme,“ přiblížila Novinkám.

Omezená dostupnost lidem s cystickou fibrózou, kteří nedokážou trávit potravu, ztěžuje život. „Ve chvíli, kdy si lék nevezmou, tak se hromadí nenatrávená strava v břiše, což přináší obrovské bolesti břicha, plynatost, průjmy. Je to něco, co pacienta velmi omezuje,“ popsala problémy Zábranská. Jasná čísla o tom, kolika pacientů se to týká, ale chybí.

Problémy ale řeší i další chronici. Národní asociace pacientských organizací si udělala průzkum, ze kterého vyplynulo, že u některých diagnóz chybí léky, které nelze nahradit „Jsou to třeba léky pro Parkinsonovu chorobu nebo je nedostatek léků vyráběných z krevní plazmy,“ upřesnila Zábranská.

Podle Rrahmaniové je to nejčastěji důsledkem toho, že se lék nedá sehnat ani jinde v Evropě. Limitující je podle ní i to, že se na problém přijde pozdě a při dodržení zákona nejde v drtivé většině zajistit léky do 14 dnů.

„Já rozumím, že pacienty to ne úplně zajímá. Na druhou stranu je realitou, že nám se i kolikrát podaří s velkým vypětím získat nějaký navazující přípravek, ale právě proto, že to zajistíme třeba v horizontu dnů, tak tomu neumíme stanovit úhradu. Nejde to. A pak si od pacientů vyslechneme, že to nechtějí, protože by to znamenalo doplatek 400 nebo 500 korun,“ řekla na fóru ředitelka odboru.

To byl podle ní případ i léků na Parkinsonovu chorobu. Pomohla by včasná dohoda na tom, za jakých podmínek má ministerstvo léky shánět.

Nařčení ale ředitelka spolku Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum odmítá. Ministerstvo podle ní otálelo se zajištěním léku a náhradu sehnalo až v době, kdy bylo jasné, že do pár dnů bude na trhu opět lék, na který byli zvyklí a který úhradu má.

Jelikož má většina pacientů invalidní důchod, náhradní lék by si nikdo podle ředitelky nekoupil. „Že jsme ho nechtěli? Většina lidí je v invalidním důchodu, nemáme na takové doplatky peníze,“ řekla redakci.

Na potřebu garance odběru upozornil v souvislosti se zvýšením dostupnosti léků i výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. Řada firem podle něj násobně navýšila výrobu a dodávky, mají ale obavu, aby se léky nakonec spotřebovaly. Platí to nejen pro léky na vzácná onemocnění, ale zejména pro antibiotika.

„Žádná garance tady není. Líbí se mi, že pan ministr (Válek) v televizi říká, že bude raději penicilin, který se nespotřebuje, pálit. On ho ale nevlastní, on ho nezaplatil. Ty firmy ho budou muset pálit,“ zdůraznil na fóru.

Pacientské organizace upozornily i na to, že se některé léky pro chronické pacienty přes Česko vyvážejí dál do ciziny, což jejich nedostupnost zvyšuje. Podle Zábranské je to případ právě enzymů pro nemocné cystickou fibrózou.

Ministerstvo nemůže s nelegálními reexporty podle Rrahmaniové nic dělat. Vyzvala ale organizace, ať dají ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv podnět. Léky by se zařadily na seznam přípravků, u kterých musí distributoři vývoz do zahraničí hlásit.

Naděje upínají pacienti k novele zákona o léčivech, která čeká na finální projednání poslanci. I proto, že se zavedou nové povinnosti pro evidence léků v lékárnách. Za neoprávněné reexporty do zahraničí by se měla navíc zvýšit pokuta až na 20 milionů korun ze současných dvou milionů.

Na nelegální reexporty se český lékový ústav ve spolupráci s tím slovenským zaměřily už v červnu. Ústavy ubezpečovaly, že se při svých kontrolách na porušování zákona systematicky zaměří. V systému se ztrácely například léky na astma, diabetes, onkologická onemocnění nebo vysoký krevní tlak. Ve zjištěných 21 případech se dostalo mimo evidenci přes 198 tisíc balení léčiv.

Vyjasnit je podle Jana Kunsta ze Všeobecné zdravotní pojišťovny do budoucna potřeba, co lidé od dostupnosti očekávají.

Jestli je to dostat lék do každé lékárny a výdejny, kterých je kolem 2700 po celém Česku, i za cenu toho, že půjde jen o pár krabiček, anebo počet provozoven snížit a efektivně je rozmístit.

V současnosti je podle Kunsta v Česku asi 200 oblastí, kde je jedna lékárna v obci a další je vzdálená víc než 10 minut cesty. Na provoz lékáren v nedostupných lokalitách VZP přispívá.