Hlavní obsah

Chronické zlodějíčky a opilce budou moci obce vyhnat z domova

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Obce dosud mají v rukách jen chabé nástroje, jak zabránit tomu, aby prostitutky, násilníci, žebráci, zlodějíčci či pouliční alkoholici rušili veřejný pořádek a napadali kolemjdoucí. Od poloviny roku budou moci obce lépe zakročit, neboť Sněmovna ve středu schválila novelu přestupkového zákona. Přestupkové komise budou nově moci pachatele úmyslných a opakovaných činů až na tři měsíce vykázat z obce, ve které nemají trvalý pobyt.

Foto: Právo

Bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).

Článek

Podle bývalé chomutovské primátorky Ivany Řápkové (ODS) bude nová sankce především prevencí: „Jde o ochranu práv občanů a jejich rodin, kteří jsou opakovaně fyzicky napadáni, okrádáni a žádná účinná sankce je dnes nechrání,“ uvedla. Návrh vznikl ve spolupráci se severočeskými starosty a primátory.

Zákaz pobytu již nyní existuje, ale pouze v rámci trestního řízení. Délka takto ukládaného trestu se pohybuje od jednoho do deseti let. V rámci přestupkového řízení lze zatím uložit pachatelům pokutu, která však byla většinou nevymahatelná, protože převážně jde o lidi bez pravidelných příjmů.

Bič na přestupkové recidivisty

Řápková prohlásila, že návrh nesměřuje proti žádné etnické skupině. „Přináší jasný recept na řešení přestupkové recidivy, která dosud u nás dnes není řešena, ale na druhou stranu nekriminalizuje jednání přestupců ihned na trestné činy,“ připomněla snahu zavést zásadu „třikrát a dost“, podle které by třetí spáchání téhož přestupku již bylo trestným činem.

Takové změně ale zatím brání neexistence registru přestupků, který bude k uplatnění této zásady nezbytný. Schválená změna přestupkového zákona existenci registru zatím nevyžaduje. Podle Řápkové i předsedy strany Starostové a nezávislí Petra Gazdíka jde o trestání lidí, kteří se dopouštějí přestupků na území jedné obce. Ta má přehled o činech, za které jim chce uložit zákaz pobytu.

Jak uvedla Řápková pro Právo, bude tato obec mít oznamovací povinnost vůči obecní policii, Policii ČR i vůči obci, kde má dotyčný pachatel trvalý pobyt.

„Jako bývalý starosta a současný místostarosta jsem přesvědčen, že novela smysl má. Jde o přesně vyjmenované přestupky spáchané během jednoho roku. Příliš často se stává, že policie kapesního zloděje sice chytí, sepíše s ním protokol, ale pak ho pustí a on za půl hodiny krade zas. Při našem soudním systému trvá mnohdy měsíce i roky, než se s takovým člověkem zjedná pořádek,“ řekl Gazdík Právu.

Kritika z obou stran

Zákon prošel 94 koaličními hlasy proti 77 opozičním. Přitom ČSSD ovládá Senát, takže nové paragrafy ještě zřejmě čeká klikatá cesta. Z koalice změnu nepodpořili tři poslanci.

Jak uvedla Jitka Chalánková (TOP 09), novela nezabrání páchání přestupků, jen způsobí, že se pachatelé „přesunou jinam, do jiné obce či města, kde pobyt zakázaný nemají“. Zákaz pobytu bude v praxi podle ní těžko kontrolovatelný. Exstarosta Černošic Aleš Rádl (ODS) se obává, že nový nástroj může být zneužíván proti různým skupinám obyvatel.

Dal za pravdu Stanislavu Křečkovi (ČSSD), že to není „práce“ pro samosprávu, ale pro státní správu. Křeček varoval před tlakem na státní správu, „aby nás zbavila některých lidí, aby se mohli odstěhovat“.

Nyní zákon putuje do Senátu, kde může návrh narazit. Napovídá tomu fakt, že z opozičních řad zákon ve Sněmovně podpořil jediný, soc. dem. Jiří Koskuba. Jeho stranický kolega Jan Chvojka považuje sankci za nepřiměřenou.

„Existuje vážná pochybnost o souladu novely s ústavním pořádkem,“ uvedl. Obdobný názor vyslovil už dřív ombudsman Pavel Varvařovský. Upozornil, že svoboda pohybu a pobytu patří k základním lidským právům.

Výběr článků

Načítám