Chrliče na katedrále svatého Víta prošly renovací. Vylezli jsme s kamerou na lešení

Letošní etapa oprav katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha v areálu Pražského hradu spočívala v restaurátorském zásahu na jihozápadním nároží stavby. Opravovalo se celkem pět chrličů, části profilací římsy, zábradlí spodního vnějšího ochozu a plochy kamenného zdiva v průčelí.

Důvodem byly poruchy, především místa postižená rozpadem pískovce, v profilacích římsy, v soklu zábradlí a na vlastních chrličích.

Některé postupy se opakují v rámci každé roční etapy. Patří k nim zejména čištění povrchu zdiva a architektonických článků, odstranění neprodyšných krust, obnova výplní spár tónovanou vápennou maltou nebo jejich zalití olovem.

„Každý rok je opravdu potřeba provést alespoň jednu etapu na exteriérovém vnějším plášti. Etapa se vytipovává podle toho, kde je to nejvíc potřeba. Nemůžeme postupovat opěrný pilíř jeden za druhým, ale podle naléhavosti,“ vysvětlil Novinkám zástupce ředitele odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky architekt Petr Chotěbor.

Rozsah oprav pak podle Chotěbora závisí na tom, co se dalo zjistit v předběžném průzkumu. „Často se až po postavení lešení ukáže, jak je ten stav naléhavý nebo zda tam není horší závada, než jsme si původně mysleli,“ upřesnil architekt.

Na úpravách tedy pracují především restaurátoři nebo zkušení pracovníci, kteří jsou pod dohledem restaurátora s licencí. „Náročné je to především na odbornost prací. My opravy nepovažujeme za stavební úpravy, ale za restaurování architektury. Ať už jde o část, která vznikla ve 14. století, nebo je to z neogotické přestavby, tak se k tomu chováme prostě jako k originálu,“ dodal.

Restaurátorské práce se zaměřily také na opravu chrličů. Obnovou jich prošlo z celkového počtu 134, které katedrálu zdobí, pět.

Jedním z nejvíce poškozených – korozí kamene – byl chrlič písaře. „Koroze kamene postihuje především spodní partie, protože ta voda stéká po jeho bocích a dochází k demineralizaci kamene ze spodní strany a tím vzniká koroze kamene. Dochází k vyplavování pojiva,“ prozradil pracovník odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Měchura.

„Tento konkrétní chrlič prošel technologickým zpevněním kamene, doplněním všech hmotových prvků. Ještě před doplněním byl systematicky odsolen. Abychom tomuto negativnímu vývoji předcházeli, tak jsme o něco rozšířili klempířské partie, které byly použity při jeho původním osazení,“ vysvětlil Měchura. Při renovaci se využívá starší fotodokumentace, která ve větší míře zachytila pozůstatky odpadlých písmen a číslic.

V případě písaře je navíc zvláštní výzdoba. Drží v rukou roli papíru, která není plně spojena s jeho tělem – a ta stékající voda skrze ni prosakovala.

Cílem avšak není, aby zrenovované části katedrály „zářily novotou.“ „Restaurátorský zásah by se neměl na památce projevit nijak dramaticky. Nemělo by docházet k jejím změnám. To začernění kamene je samo o sobě neškodné. Dokonce v přijatelné síle ten kámen chrání,“ řekl Novinkám Měchura.

„Pokud bychom ten kámen zbrousili například pískováním, jak je populární, tak to naopak může přivodit poškození díla. Bohužel to souvisí také se změnou klimatu a chemismem atmosféry,“ dodal.

V zábradlí ochozu byla řada spodních gotických kružeb porušena trhlinami, které prakticky oddělovaly její části v místech, kde skončilo oplechování. Bylo nutné oplechování demontovat a šetrně, s vyloučením rizika poškození kružeb z měděného plechu, je nově oplechovat olověným plechem.

A olověným plechem byly překryty části figurálních chrličů, kudy v minulosti pronikala voda. Celkem bylo použito olovo o váze 350 kilo. Celková cena prací vyšla bez DPH na 4,3 milionu korun.