Chrchlající děti přetížily ordinace. Zlenivěla jim imunita

"My jsme úplně přetíženi nemocnými dětmi, které po třech dnech v kolektivu začaly být nemocné. Jsou to školkové, školní děti," řekla Hülleová.

Podle ní je případů respiračních viróz či horečnatých stavů nezvykle mnoho.

Rodiče dětí byli dříve zvyklí posílat děti s rýmou či lehčí virózou do školy, nyní ale jdou s těmi případy do ordinace, uvedla.

Na dotaz, zda může být vyšší nemocnost způsobena i tím, že děti kvůli protiepidemickým opatřením strávily podstatnou část minulého školního roku doma na distanční výuce, konstatovala: „Ano, určitě, protože imunita se musí trénovat a je pravda, že byly skoro rok mimo kolektivy.”

Dříve by to rodiče brali jako chřipku nebo jinou podzimní infekci, teď jsou raději opatrní. Někteří testují děti na covid doma, jiní o to žádají lékaře v ordinaci.

„Ve čtvrtek jsem měla v ordinaci dva rodiče, kteří vyloženě chtěli, aby bylo dítě i otestováno,“ řekla Právu Hülleová.

Upozorňuje, že tisíce dětí se testovaly před týdnem ve čtvrtek, kdy ve školách proběhlo poslední kolo plošného testování, a příznaky se u nich začaly objevovat teprve o víkendu nebo koncem týdne. „Takže je testujeme, abychom vyloučili, že jde o covid,“ přiblížila.

„Samozřejmě rodiče obavu mají. Covid si sice moc nepřipouští, ale řada z nich chce vyloučit, že dítě je nakažené,“ dodala lékařka. Ukazuje se podle ní i to, že rodiče už nemají s testováním dětí takový problém, jako tomu bylo třeba na jaře.

Zatížení ordinací nemocnými dětmi potvrzují další ordinace. Antigenní test dělá příchozím i pediatrička Eva Kalabusová ze Slušovic na Zlínsku, i když podezření na covid většinou nevidí.

„Pro množství nemocných se mi to nedaří provádět u každého s projevy nemoci, ale zatím jsem v ordinaci nezachytila žádné dítě pozitivní,“ napsala Právu. Za poslední tři týdny ji o test požádal jeden rodič, jiní své děti otestovali raději už doma.

„Rodiče moc nemluví o tom, jestli mají obavy, ani neřeknou, jestli jsou naočkovaní. Každého v ordinaci s nemocným dítětem se ptám a bohužel musím říct, že většinou mladí rodiče naočkovaní nejsou,“ uvedla dětská lékařka Daniela Verdánová z Jindřichova Hradce.

Nijak významně se po začátku školního roku nezvedly ani počty očkovaných dětí ve věku 12 až 15 let. „Zatím žádné vzedmutí zájmu nepozoruji, ani kolegové,“ řekla za sdružení pediatrů Hülleová. Jedním z důvodů může být testování ve školách, které skončilo minulý týden. Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) tento týden uvedl, že mezi žáky a učiteli bylo objeveno 438 pozitivních z 3,2 milionu testů tří kol testování.

Hülleová proto předpokládá, že zájemci přijdou až s odstupem, pokud se epidemická situace zhorší. Teď mohou mít dojem, že ohroženi nejsou. „Pokud ministerstvo neavizovalo další testování, rodiče nejsou motivováni, aby se o očkování zajímali. Děti, které chtěli nechat naočkovat, tak už jsou,“ domnívá se.

Minimálně první dávku má téměř 140 tisíc ze 456 tisíc dětí ve věku 12 až 15 let, tedy zhruba 30 procent v této skupině. Ještě na začátku září to bylo přibližně o deset tisíc méně. Z veřejných dat je však zřejmé, že rodiče preferují očkovací centra. Pediatři jsou tak s objednávkami leckdy zdrženliví.

Právo opakovaně upozornilo, že řadě z nich vadí příliš velké balení dávek. Podle odhadů dětských lékařů očkuje jen několik málo ordinací z celkových zhruba dvou tisíc. Objednat si mohou pediatři preparát od Moderny, který má nejméně 50 dávek. V říjnu by se k nim měla dostat i vakcína od Pfizeru v balení o 30 dávkách. I to je podle některých pediatrů příliš. Ideální by bylo, kdyby si mohli objednávat podle potřeby.

„Sama bych chtěla očkovat děti u mě zaregistrované, ale stát mi to neumožňuje,“ dodala Verdánová. Stejně argumentují další lékaři. Při nízkém zájmu o vakcínu hrozí, že by se část dávek musela případně znehodnotit.