Článek
CTHH funguje od ledna letošního roku a jednou z jeho funkcí je i vyvracení dezinformací, které by mohly ohrozit bezpečnost státu. S tím ovšem nesouhlasí prezident Zeman, podle něhož to bude úřad, který zavádí cenzuru. Chovanec chtěl na úterní schůzce prezidentovi smysl a fungování CTHH vysvětlit, zatím to vypadá, že havu státu nepřesvědčil.
„S panem prezidentem jsme měli několikahodinovou debatu nejen k tomuto tématu. Zatím se ta stanoviska ne úplně sblížila. Pan prezident už v této době vydal nějaké stanovisko, o kterém mě informoval. Budeme se k tomu tématu ještě vracet,“ uvedl Chovanec po schůzce s prezidentem.
Hrad krátce po schůzce vydal tiskovou zprávu shrnující prezidentovo stanovisko, z Chovancových slov tak vyplývá, že byla hotová ještě před koncem jednání.
„Řekl jsem mu jasně svůj pohled. Stát má dát své stanovisko k informacím, které jsou zásadní pro ohrožení státu, případně k jeho chodu, ať už to jsou třeba volby nebo další věci. Občan si může vybrat, zda uvěří tomu stanovisku, které je někde šířeno třeba záměrně, nebo jestli uvěří stanovisku státu. O cenzuru se bezesporu nejedná,“ sdělil Chovanec.
Dodal, že od Zemana dostal asi 40 stran dokumentů, s nimiž se ještě nestačil hlouběji seznámit.
Chovanec: Skutečně nemám monopol na pravdu
„Dohodli jsme se, že pan prezident ze svého týmu určí člověka, který by dál s ministerstvem vnitra komunikoval. Je to o tom, že o cenzuru nejde,“ dodal s tím, že vnitro chce lidem poskytnout stanovisko, včetně důkazů, které by dezinformaci vyvracelo.
Podle hradního prohlášení nikdo nemá „monopol na pravdu”. Prezident také uvedl, že nedůvěřuje úředníkům ministerstva vnitra, protože prý nemají potřebnou kvalifikaci a zdroje zpravodajských služeb, aby vyvraceli skutečné dezinformační kampaně. Navíc jsou prý ideově předpojatí, protože mají negativní vztah k Donaldu Trumpovi, což je podle hlavy státu „dokumentováno”. [celá zpráva]
Chovanec uvedl, že skutečně nemá monopol na pravdu a rozhodně nemá ambici něco vypínat nebo cenzurovat.
Na tvrzení, že by jeho pracovníci neměli potřebnou kvalifikaci, reagoval prohlášením, že většinou to jsou lidé, kteří pracují na ministerstvu mnoho let.
„Jsou to specialisté na dané oblasti a samozřejmě je možné, aby v případě nějaké zásadní informace se dotázali tajných služeb, jestli ta informace je, nebo není relevantní. Tajné služby tak, jak ukládá zákon, jim mohou buď v neveřejném, nebo veřejném módu tu informaci sdělit, samozřejmě přesně podle dikce zákona. Tuto možnost využijeme“ uvedl Chovanec.
Dezinformace by mohly poškodit i pověst Česka
Ambicí centra je podle něj vyvracet dezinformace v řádu jednotek nebo desítek ročně. CTHH tedy nebude vyvracet každou dezinformaci, kterou lze najít na internetu.
Záležet bude také, zda je nebezpečná nebo dehonestující pro Českou republiku. Příkladem je podle něj incident napadení dívky před policejním prezidiem. Video se začalo šířit v zahraničí s tím, že šlo o útok migrantů. CTHH ovšem tuto dezinformaci vyvrátilo.
„Byl bych nerad, aby člověk, který se rozhoduje v Británii nebo v Číně, jestli stráví týden v Praze, ve Vídni nebo v Berlíně, tak aby se rozhodl jenom na základě toho, že běhá naprostá dezinformace o napadání údajných migrantů. Nechci, aby se rozhodli jet jinam,“ ilustroval na příkladu práci CTHH Chovanec.
„Doufám, že časem dokážeme prezidentské kanceláři, že v tom není žádný skrytý záměr,“ dodal.
Shoda mezi oběma politiky nastala pouze v případě otázky podpory ústavního zákona, který by umožnil lidem použít legálně drženou zbraň k odvrácení teroristického útoku. Oba politici se také dohodli, že prezident přijme na Pražském hradě zástupce nově vznikající tzv. finanční policie a tedy zástupce Národní centrály proti organizovanému zločinu.
