Článek
Jak už Novinky informovaly, tráví tam tento muž zhruba dvě třetiny nocí z roku. Jeden pobyt stojí 3400 korun, který většina lidí na záchytce neuhradí, protože nemají z čeho. Rekordman není v rámci republiky ani zdaleka sám, kdo má záchytku spíše za bezplatný hotel.
Úřady ovšem kvůli děravé legislativě nevědí, jak s takovými lidmi lépe naložit. Nezbývá jim než agresivního opilce nechat strážníky či policisty zpacifikovat, naložit a odvézt na záchytku.
Jen tu sokolovskou záchytku to stojí v součtu za rok zhruba devět milionů korun z kapes daňových poplatníků.
Rekordman loni přespal na záchytce v Sokolově více než dvěstěkrát
Starosta čtrnáctitisícového Chodova Patrik Pizinger (Místní) o spoluobčanovi „s přechodným bydlištěm“ na sokolovské záchytce moc dobře ví. Podobně, jako ho zná většina místních obyvatel.
„Chlastá a otravuje lidi. Nedodržuje veřejný pořádek,“ popsal chodovský starosta rekordmana v počtu pobytů na záchytce.
„Je to zlý člověk, a když je napitý, tak je velmi agresivní,“ pokračoval Pizinger s tím, že si dotyčný někdy dokonce sám přivolá sanitku, ale ve většině případech jej odváží na záchytku muži zákona, protože obtěžuje, nebo dokonce napadá místní obyvatele.
„Je to divné, že jej systém neumí léčit, protože on patří stoprocentně na psychiatrii,“ krčil rameny starosta pátého největšího města v Karlovarském kraji. „Je to tvrdý alkoholik, dlouhá léta bezdomovec,“ dodal.
„On somruje, nevím, jestli bere nějaké sociální dávky, prostě se vždycky k chlastu dostane. Když je střízlivý a někdo ho nezná, tak vypadá jako Švejk od Hrušínského, takže vzbuzuje pocit, že je sympatickým pánem, ale ve skutečnosti je to vylité individuum,“ poznamenal Pizinger s tím, že by se měl opilec léčit z alkoholismu.
V sídle záchranky v Sokolově je umístěna i záchytka
„Je to věc, kterou současná společnost úplně řešit neumí,“ uvedl karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
„Určitě budou záchytky předmětem jednání na asociaci krajů v rámci její zdravotní komise, protože my nejsme jediný kraj, který se s tím potýká. Bylo by proto dobré, aby se všechny kraje shodly na jednotném stanovisku, které by se dál projednávalo s ministerstvem zdravotnictví,“ prozradil Kulhánek.
Podle něj by bylo řešením, kdyby z toho vzešla legislativní možnost nařídit těmto lidem ústavní psychiatrickou léčbu.
Otázkou je, zda by to vždy pomohlo. Nepovedeným příkladem může být řadu let starý případ někdejší karlovarské bezdomovkyně, které se říkalo Olinka. I ona holdovala nekontrolovaně alkoholu a byla mnohdy agresivní, když nebylo po její vůli.
„Velmi složitým legislativním procesem se jí tehdy podařilo do psychiatrické léčebny dostat,“ vzpomínal Kulhánek, který byl i karlovarským primátorem.
„Jenže za půl roku se tam odsud vrátila a dostalo se to do úplně stejných kolejích. Je to problém těchto jedinců, který není úplně dobře řešitelný,“ uzavřel.
Na nádraží v Zábřehu řádil opilec. Museli ho zpacifikovat policisté
