Chlapům se derou slzy do očí. Vůbec nevíme, kde začít, říká otec tří dětí z Moravské Nové Vsi

„Tam bydlel otec, tam strýc, tamhle sestřenka,“ ukazuje na zdevastované domy v okolí klempíř a otec tří dětí Martin Hlaváč.

„Kam oni půjdou, zatím nevíme. My s manželkou a dětmi asi na nejnutnější dobu do Bojanovic, ty jsou nedotčeny.“

Dům si postavil svépomocí, bydlí v něm šest let. „Naštěstí máme betonové stropy, takže nás to nezavalilo, když to o půl osmé začalo. Ale auto v garáži je na odpis, to je zavalené. A druhé, které stálo venku, je vlastně taky do šrotu. Vůbec si nedokážu představit, jak dlouho budeme následky odstraňovat. Vlastně ani nevíme, kde a jak začít. Podívejte se kolem sebe, tady zůstaly oči pro pláč možná stovkám lidí,“ říká Martin, který stejně jako všichni novoveští čeká na likvidátory z pojišťoven.

„Hlavně že jsme ale na živu. Ani si netroufám pomyslet, co by se stalo sousedům, kdyby nebyli na dovolené,“ ukazuje na další zcela zničený dům v sousedství. Jeho první patro je nejen kompletně bez střechy, ale i bez stropů. „Ty se propadly do ložnice, kterou nahoře měli,“ vysvětluje klempíř Martin.

„Vůbec nevíme, kdy dostaneme vysvědčení. Obě školy to schytaly taky pořádně,“ říkají Jáchym s Martinem, školáci, kteří se snaží pomáhat s úklidem trosek v okolí kostela. Ten je zcela bez střechy i krovů a o času, kdy na něj tornádo udeřilo, výmluvně vypovídají hodiny, které se zastavily na věži tři minuty před půl osmou.

„My jsme oproti jiným sousedům dopadli relativně dobře, ale byla to opravdu hrůza. Poté, co nám náraz větru vyrazil prosklenou část domu, se vzdušný vír dostal do baráku, a aby nepokračoval v ničení, tak jsme doslova vlastníma rukama drželi vnitřní dveře v chodbě, aby se nám to neprohnalo celým domem,“ popsala Radka Silná v Sadové ulici.

I přes to, že má na domě škody mnohem menší, vichřice jim zdevastovala zahradu. Stromy vytrhala jako sirky a střešní tašky servala a do zahrady naházela jak z domu jejich, tak z vedlejšího, kde bydlí rodiče Silné.