Chlapci dostávají odklad nástupu do školy častěji než dívky. Kvůli řeči

Sedmiletých dětí s odkladem přišlo loni do prvních tříd 22 453, z toho 14 780 byli chlapci. Odklad povinné školní docházky tedy rok předtím dostalo o více než 44 procent víc chlapců než dívek.

Rozdíly jsou patrné i během povinné školní docházky. V minulém školním roce propadlo v první třídě celkem 1175 dětí, z toho bylo 679 chlapců, tedy skoro šedesát procent. Podobně tomu bylo i v předchozích deseti letech.

Chlapci totiž mají kvůli odlišnému uspořádání mozku proti děvčatům komunikační nevýhodu. A pokud se u nich rozvoj vyjadřovacích schopností v raném dětství zanedbá, mohou mít potíže při nástupu do školy.

„Děti mají čím dál častěji logopedické problémy. Záleží na tom, jak k tomu přistupuje rodina, jak dítě vede k samostatnosti. Není to jen o znalostech, ale třeba i o tom, že to dítě není sociálně zralé,“ popsala Právu ředitelka ZŠ Štefánikova v Pardubicích Renata Janecká.

Podle ní má společnost rezervy právě v komunikaci s dětmi. „Šokuje mě, když vidím v trolejbuse maminku se sluchátky na uších a dítě vedle ní jen sedí. Rádo by s ní mluvilo, ale maminka prostě nekomunikuje,“ uvedla.

Rodiče si pod tíhou denních povinností nejsou schopni najít čas večer si s dětmi sednout a povídat si o jejich zážitcích nebo si číst. „Někteří si myslí, že když pustí dětem počítač, tak že je to plnohodnotná zábava, ale v tom raném věku je důležitá komunikace, aby rodiče vyprávěli pohádku, a pak třeba nechali dítě doplňovat věty. Dítě se má rozvíjet, ne jen ho posadit před počítač,“ zdůraznila ředitelka Janecká.

Za pravdu jí dává i dětský psycholog Miroslav Hudec. „Záleží i na tom, jak se dítě zabaví. Pokud se věnuje hrám, kde uplatňuje hlavně zrak, zatímco řeč až tak moc ne, je méně vycvičené, než když je třeba venku s dětmi,“ řekl Právu Hudec.

Potvrdil, že přístup rodičů je zásadní: „V předškolním období se dítě ptá a ptá. A nervózní rodič ho radši odbude a nebaví se s ním.“ Podle Hudce se však také vede pečlivější evidence poruch. Učitelé si častěji všímají nedostatků, takže růst logopedických vad může být jen statistický klam.

Chlapci ale jsou podle něj ve školském systému znevýhodněni i v dalších směrech. „Jedno vysvětlení je, že děvčata jsou pilnější a poslušnější, zatímco kluci mají tak trochu vlastní rozum,“ uvedl. Dívkám zřejmě také prospívá fakt, že kantory jsou především ženy, které mají pro psychiku děvčat větší porozumění.

„Nevíme, jestli třeba kluk dostane stejnou známku za stejný výkon jako dívka.“ U chlapců se kolem šestého roku věku rozvíjejí hlavně těžké motorické schopnosti, zatímco mluvidla patří do jemné motoriky. Navíc jsou přirozeně živější.

„Vidíte to i o přestávce. Tím, kdo se potřebuje odreagovat běháním a řevem, jsou spíše kluci. Na začátku školní docházky jsou z hlediska potřeby pohybu kluci mnohem více frustrovaní než holky. To pak má vliv na pozornost,“ dodal psycholog.

Přestože dětí s poruchami přibývá, odkladů školní docházky je méně. V roce 2005 nastoupilo do škol dětí s odkladem 25,8 procenta, loni už jich bylo jen 19,2 procenta.

Odklady dostávají děti na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. S ním mohou zůstat ve školce o rok déle. Také mohou nastoupit do přípravného ročníku základních škol.

Výhodou přípravek je, že si v nich děti mohou začít zvykat na školní prostředí, náplň je však stejná jako v mateřince. Hlavně však výuka probíhá v malém kolektivu o maximálním počtu 15 dětí, takže se učitel může lépe soustředit na potřeby jednotlivců.

Ve školkách mohou být třídy po 24, se zvláštním povolením až po 28 dětech, což při posledních silných populačních ročnících není výjimkou. Dosud byly přípravky určeny jen pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, kam se řadily třeba děti z neúplných rodin. Tato podmínka už letos neplatí, ale i tak je zapotřebí doporučení poradenského zařízení.

Obliba přípravek roste a dá se předpokládat, že do budoucna jich bude nadále přibývat. Loni jich bylo 300 na 246 školách a sdružovaly 3819 dětí, před deseti lety fungovalo 123 tříd ve 111 školách s 1441 dětmi.