Chladnější léto ocenili starší lidé, děti, zemědělci a cestovky

Ze statistik Dagmar Honsové z Meteopressu vyplývá, že po celém území v kuse se táhnoucích tropických dní bylo málo, vlastně jen mezi 23. až 26. srpnem. V Praze například bylo během prázdnin zaznamenáno jen sedm tropických dnů, zatímco před čtyřmi lety jich jen v červenci bylo 19.

„Z tohoto hlediska byly letošní prázdniny snesitelné pro starší občany i kardiaky. Vysoké teploty přináší stres a zatížení zejména starším občanům a malým dětem a to kvůli horší termoregulaci organismu,“ vysvětlila Honsová. Za veder totiž jejich organismy špatně hospodaří s vodou a hůře se odpařuje pot z kůže.

V poslední době však tropické teploty představují riziko i pro produktivní skupinu obyvatelstva. Klimatizace jsou totiž v poslední době na pracovištích hojně zaváděny a z toho plynoucí rychlé přesuny z chladna do vedra způsobují onemocnění dýchacích cest.

Horké dny rovněž zvyšují koncentraci přízemního ozonu, ale díky častým srážkám a bouřkám panovaly převážně dobré rozptylové podmínky, a ani koncentrace přízemního ozonu nebyly zvýšené.

Na druhou stranu málo slunce náladu moc nezvedne, podle Honsové má dokonce délka slunečního svitu na lidskou psychiku z meteorologického hlediska vliv nejvýznamnější. Letos si Češi užili slunečního svitu o 15 procent méně, než činí dlouhodobý normál.

„Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností s deštěm nám ubývá energie. Naopak slunečné dny nebo krátkodobě i dny se sněžením, nás naladí pozitivní energií. S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost,“ vysvětlila Honsová.

Ideální pro Čechy, ať pracující mentálně či fyzicky, je teplota mírně přes 20 stupňů Celsia, polojasná obloha a alespoň osm hodin slunečního svitu, během nichž se v těle může vytvořit dostatečné množství vitamínu D. Zatažený a deštivý týden naopak může způsobovat únavu a v případě labilních občanů psychické problémy i deprese.

Nepříznivým faktorem jsou také časté přechody frontálních systémů a s tím související změny tlaku vzduchu, které jsou sice běžné po celý rok, ale v létě o něco častější.

„Tento aspekt zatěžoval v létě občany hodně a to zejména letos v červenci, kdy převládalo velmi nestabilní počasí a jednotlivé frontální systémy přecházely přes Česko v rychlém sledu,“ uvedla Honsová s tím, že tlak se v červenci točil zhruba každé tři a čtyři dny.

Rozkolísané počasí špatně snáší tzv. meteosenzitivní lidé, jejichž podíl činí 40 až 60 procent populace, a chronicky nemocní. Projevuje se nespavostí, bolestmi kloubů a malátností.

Letní počasí si mohly pochvalovat cestovní kanceláře, které českým turistům nespokojeným s místními podmínkami ve velkém zprostředkovávaly zájezdy za teplem a sluncem. V závěru sezóny nemusely cestovky ani vypisovat zvláštní slevy, a ani zájezdy last-minute nenabízely výrazně levnější pobyty.

Počasí sedlo i zemědělcům, kteří se zprvu na mračna táhnoucí oblohou nedívali s velkým nadšením. „Úroda je solidní, není to rekord, ale velmi dobrý průměr,“ sdělil Novinkám Jan Záhorka, poradce prezidenta Agrární komory ČR. Podle něj by byla ještě lepší, nebýt častějších dešťů zkraje sklizně, které znehodnotily úrodu například žita nebo potravinářské pšenice.

V posledních letech dělaly zemědělcům vrásky vytrvalé deště střídající období sucha a z toho plynoucí povodně. Ty se však letos projevily jen lokálně a ojediněle. Zato pole sužovala častá krupobití a mnoho přívalových dešťů. Podle Záhorky však způsobily jen menší škody. Dobré sklizni pak posloužilo teplé počasí v závěru sezóny, což umožnilo úrodu sklidit a zavčasu.

Nevlídné bylo počasí k provozovatelům atrakcí pro české turisty. Méně návštěvníků měly hrady a zámky, koupaliště a česká a moravská letoviska.

Léto bylo teplotně nadprůměrné, dlouhodobý sledovaný normál byl překonán o půl stupně Celsia, k čemuž přispěly zejména teplé dny na konci srpna. Nic to však nemění na faktu, že uplynulé léto bylo nestudenější za posledních 15 let.