Článek
Proč by se měl volič rozhodovat na základě pohlaví, a ne kompetence daného člověka?
Kompetence tam jsou, protože se bavíme o kandidátkách, které už jsou sestavené. Strany si sestavily svoje kandidátní listiny a my předpokládáme, že si na kandidátky nedávají nekompetentní zástupce, ať už jakéhokoli pohlaví.
Ve sněmově je teď 23 procent žen, ještě v roce 1992 to bylo 10 procent. My bychom chtěli aspirovat alespoň na 30 procent. Pohlaví je jedna věc, druhou věcí je životní zkušenost.
Po přepočtu hlasů ve volbách na Islandu bude v parlamentu nakonec většina mužů
V České republice je životní zkušenost hodně silně ovlivněna tím, jestli se narodíte jako žena nebo muž. Tento faktor je mnohem silnější než v jiných zemích. Když se podíváme třeba na rozdělení podle práce, tak v České republice zastávají ženy pracovní pozice spíše ve školství nebo zdravotnictví. Životy mužů a žen se také liší v tom, v jaké míře se věnují péči o děti, domácnost, starší rodiče. To jsou věci, které prakticky řeší většinou ženy.
Ze světových dat vyplývá, že přínos žen v politice je nenahraditelný. Pokud ženy u zásadního rozhodování nebudou, zbytečně se jako společnost o jejich zkušenosti ochudíme. #zakrouzkujzenu #Volby2021 pic.twitter.com/eJ3ChgWisg
— Zakroužkuj ženu (@zakrouzkujzenu) September 12, 2021
Když se podíváme na kandidátky v Praze, kde žiji třeba já, tak vidíme, že na prvních pozicích je docela hodně žen. Ale když pak pojedete dál dolů, tak už jich tam moc není. Dokonce i některé dosavadní poslankyně jsou třeba až v druhé desítce, takže já bych ten argument kompetencí moc nepřeceňoval.
Jak konkrétně se projeví to, že bude ve sněmovně více žen než dosud?
Podle zkušeností ze zahraničí předpokládáme, že ve chvíli, kdy je v rozhodovacím kolektivu zastoupeno alespoň 30 procent jednoho nebo druhého pohlaví, tak se styl jednání mění – na snahu dojít k racionálnímu konsensu.
My chceme lidi inspirovat k tomu, aby se podívali na tu kandidátku a udělili alespoň jeden preferenční hlas ženské kandidátce podle svého výběru.
To se potvrdilo i v korporátní sféře. Výzkumy ukazují, že firmy, které mají vyrovnanější rozhodovací orgán, mají vyšší příjmy. Je to proto, že ten mix zkušeností je nenahraditelný.
V rozhodovací struktuře potřebujete jak ženy, tak muže, starší i mladší. Každý totiž vidí jiné problémy a jiná řešení. A dojít k nim společně je mnohem jednodušší, než když má deset mužů ve věku 50 let analyzovat problém například v oblasti školství.
Rozhodovacím orgánem je u nás vláda. Žádný premiér v historii České republiky neměl ve vládě více žen než Andrej Babiš. Máte pocit, že se to promítlo pozitivně?
Tuto otázku dostáváme hodně a já ji nepovažuji za úplně relevantní. Osm ze čtrnácti členů kabinetu neprošlo žádnými volbami. Nikam nekandidovali, neprošli žádnou demokratickou volbou, byli dosazeni. Takže si nemyslím, že se to dá srovnávat s demokraticky voleným parlamentem.
Vy jste ale mluvil o tom, že když je zastoupeno více žen v nějakém orgánu, tak dokáže lépe hledat řešení. Tak se ptám, jestli se tak v současné vládě stalo.
My říkáme: Vyberte si tam ty ženy, které chcete. Ministři v současné vládě, ať už ženy nebo muži, byli dosazeni podle nějakého vnitřního klíče, který my nemůžeme nijak ovlivnit, proto mi to nepřijde relevantní. Andrej Babiš se prezentoval jako vrcholový manažer a vybral si tam svoje lidi. Je to manažersky sestavená vláda.
Já neříkám, že nějaká jedna konkrétní žena bude lepší než jeden konkrétní muž. Ale když se podíváme na kandidátku, kde na prvních deseti místech je jedna žena, tak mi to statisticky nevychází.
My nechceme, aby lidi kroužkovali první ženu, kterou na kandidátce uvidí. Nechceme ani, aby lidé kroužkovali poslední lidi na kandidátce, jako tomu bylo před 11 lety, kdy se kroužkovalo v podstatě náhodně. My chceme lidi inspirovat k tomu, aby se podívali na tu kandidátku a udělili alespoň jeden preferenční hlas ženské kandidátce podle svého výběru.
Proč zůstat u kroužkování žen? Proč nekroužkovat i další podreprezentované skupiny obyvatelstva?
Já si nemyslím, že u nás je to o zastoupení nějaké jedné skupiny. Je to otázka toho, že to zastoupení žen je prostě strašně malé. Statisticky vzato, těch 23 procent žen, které ve sněmovně máme, nereflektuje těch 52 procent ve společnosti. Navíc je to velmi nevýhodné. Ženy představují tři pětiny všech absolventů vysokých škol. Vy jste se předtím ptal na kvalifikaci a my se tady čistě statisticky připravujeme o vysoce kvalifikované lidi.
Třeba když bude ve sněmovně sedět alespoň 30 procent žen, tak přestanou jednání končit v půl desáté večer. I ten způsob, jakým jedná parlament a další politické orgány, je odtržen od běžného způsobu života. Je to až nezdravě intenzivní způsob práce.
Já neříkám, že nějaká jedna konkrétní žena bude lepší než jeden konkrétní muž. Ale když se podíváme na kandidátku, kde na prvních deseti místech je jedna žena, tak mi to statisticky nevychází.
Nebylo by tedy lepší místo vyzývání voličů ke kroužkování žen apelovat na strany, aby dávaly svým političkám větší šanci?
Je to jedna z možností, nad kterou uvažujeme. Zatím jsme o tom, co budeme dělat po volbách, přemýšleli jen okrajově, ale právě spolupráce se stranami a třeba s mládežnickými organizacemi je určitě možností.
Mně se zdá, že se toho strany trochu bojí, jako by jim to nepřišlo jako zásadní otázka. My jsme si dělali výpočet a kdybychom tímhle tempem pokračovali i nadále, tak bychom měli vyrovnanější zastoupení někdy kolem roku 2087. Bylo by tedy lepší, kdyby si strany uvědomily, že to bez jejich snahy nepůjde, a začaly s tím něco dělat.
Existují nějaké praktické kroky, které by vedly k vyššímu zastoupení žen, aniž by to byly vyloženě kvóty?
Třeba když bude ve sněmovně sedět alespoň 30 procent žen, tak přestanou jednání končit v půl desáté večer. I ten způsob, jakým jedná parlament a další politické orgány, je odtržen od běžného způsobu života. Je to až nezdravě intenzivní způsob práce.
Mechanismy, jak to změnit, existují a vidíme to například v Německu. Je potřeba lépe nastavit systém péče o děti, fungování politických jednání a tak dále. To všechno je technicky proveditelné. Jak jsme viděli v covidu, věci jde posunout dopředu rychle, když je potřeba.