Článek
Jak ČSSD pokročila s výběrem prezidentského kandidáta?
Prezidentští kandidáti se netahají jako králíci z klobouku. Je to nesmírně závažný a odpovědný úkol, po tom, co dvakrát zvítězil v prezidentské volbě Václav Klaus jako kandidát pravice. Doufám, že česká levice si těch deset let připravovala takové osobnosti, které teď budeme moci vzít v potaz.
Netajím se tím, že bych byl rád, kdyby Václava Klause vystřídal člověk, který má jasné, silné názory, které by inklinovaly k levici nebo minimálně k levému středu. A co se týká jmen, nezlobte se, to je opravdu zatím věcí interní debaty v ČSSD. Předpokládám, že počátkem příštího roku v této věci budeme mít naprosto jasno a sdělíme jméno takového kandidáta, který se bude těšit podpoře soc. dem. A to nejenom ČSSD. Vše závisí samozřejmě také na způsobu volby.
Právě ten se řeší. Nehrozí, že zavedení té přímé ztroskotá na sporech o pravomoci?
Za sebe říkám, že pro mně zavedení principu přímé volby má přednost před hádanicemi o dalších šest nebo sedm změn v pravomocích prezidenta. Chápu, že i ty mohou být někým považovány za velmi důležité a závažné. Nicméně pro mě, jako Michala Haška, má větší hodnotu splnění klíčového programového závazku ČSSD vůči voličům. A tímto závazkem bylo, je a bude posílení prvků přímé demokracie včetně přímé volby prezidenta. Jinými slovy. Myslím si, že toto je prapor, se kterým ČSSD musí na barikádu. Je možné, že s tímto praporem na barikádě padneme, ale to je úloha politiků.
Předseda pražské soc. dem. Petr Hulinský oznámil rezignaci. Zároveň jste na jednání politického grémia soc. dem. doporučili přijmout strategii vedoucí k posílení pozice ČSSD v hlavním městě před volbami. Jak toho dosáhnout?
Jsem velmi rád, že se nastoupila, i za pomoci politického grémia soc. dem., cesta k obroušení hran a ukončení sporů uvnitř pražské ČSSD. Jejím odchodem z koalice na magistrátě prostě končí jedna politická etapa pražské ČSSD. Přišlo mi jako logické, že sám Petr Hulinský nabídl grémiu sám svoji rezignaci, byl to koneckonců také jeden ze závěrů jednání. A že Petr Hulinský nechtěl celou situaci a nějaké vnitřní rozmíšky dále eskalovat. To jsem velmi ocenil.
Věřím, že teď nejen Petr Hulinský, ale i řada dalších funkcionářů pražské ČSSD bude přemýšlet, jak nově připravit takovouto strategii pro razantní opoziční soc. dem. v hlavním městě. My chceme, aby ČSSD byla věrohodnou politickou stranou. Uvnitř můžeme mít různé názory na různé věci. Ale ty mají být řešeny v interní debatě. My tady nejsme od toho, abychom si posílali, tak jako pohlaváři, bossové a případně kmotři ODS, různé vzkazy přes média.
Očekávám, že pražská soc. dem. bude pracovat na svém sjednocení a na tom, aby táhla na jeden provaz. Koneckonců tedy, aby uskutečnila to, co se nám daří už několik měsíců velmi dobře na centrální úrovni s Bohuslavem Sobotkou.
Souvisí s tažením za jeden provaz mezi vámi i volba předsedy poslaneckého klubu? Není tajemstvím, že nový šéf Jeroným Tejc patří do Sobotkova tábora. Získal ale podporu v celém klubu. Znamená to, že i zde došlo k dohodě?
Odmítám po sjezdu ČSSD dělit členy strany na sobotkovce a haškovce. Tak, jako je Bohuslav Sobotka předsedou všech soc. dem. v zemi, tak je Michal Hašek statutárním místopředsedou všech soc. dem. v zemi a Jeroným Tejc je předsedou klubu všech poslanců ČSSD, ať už na sjezdu volili předsedou strany kohokoliv. Umělé dělení, nálepku, která má poškozovat ČSSD, velmi striktně odmítám.
Jeronýma Tejce znám více než deset let. Politicky i lidsky jsme spolu vyrůstali v Brně. Byl jsem jedním z těch, kteří ho nominovali na funkci předsedy klubu. Jsme spolu dohodnuti, že bude využívat zkušenosti mé i Bohuslava Sobotky jako bývalých předsedů soc. dem. klubu.
Na jižní Moravě jste uspěl na okresních konferencích při nominacích na lídra kandidátky pro krajské volby. Opět se nabízí otázka, zda to nemá spojitost s nějakou úmluvou s Bohuslavem Sobotkou.
Jediná dohoda, která může existovat mezi Bohuslavem Sobotkou a mnou, je přece dohoda na tom, aby byla úspěšná ČSSD. Abychom byli úspěšní jak na celostátní úrovni, tak v příštím roce, abychom co nejúspěšněji obhájili výsledky minulých krajských voleb. Myslím, že nominace, ať už na lídra krajské kandidátky nebo na další pozice, nemá být výsledkem mocenských kšeftů nebo dohod. Má být výsledkem práce. Troufnu si říct, že pod mým vedením Jihomoravský kraj i Asociace krajů ČR v posledních třech letech urazily značný kus cesty.
Povedla se nám celá řada záležitostí v době hospodářské krize, které, kdyby se stejně povedly na centrální úrovni, tak tady dnes nemusí být tupé škrty. Snažili jsme se hospodařit efektivně. Jedno číslo za všechny. Kraje ČR, a to je teď oficiální statistika Kalouskova ministerstva financí, poprvé za jedenáctiletou historii, meziročně snížily svoje zadlužení, a to téměř o 9 procent. V nominále je to 1,7 miliardy korun. Kdyby tak nějaký český ministr financí mohl říci, že se státní dluh snížil o 9 procent. To je zpráva, na kterou budeme ještě dlouho čekat.
V sobotu se na jednání ÚVV soc. dem. rozhodne, zda ve stranickém programu bude poplatek za pobyt v nemocnici, a to ve snížené výši 60 korun, který by se hradil maximálně 60 dnů v roce. Měl by tento návrh program obsahovat?
Jsme demokratická politická strana, rozhodne hlasování. Osobně bych byl velmi nerad, aby se ze šedesátikorunového poplatku, jako příspěvku na stravu, stalo dominantní programové heslo ČSSD. Nyní je po lidi mnohem důležitější, aby zde byla definována síť páteřních neziskových nemocnic, které budou mít povahu veřejných nemocnic. Jejich zřizovateli tedy budou kraje, případně města a obce nebo stát. Tyto nemocnice budou plnit ústavní povinnost poskytování zdravotní péče na základě veřejného zdravotního pojištění. To musí být naprostý základ, fundament českého zdravotnictví.
Poplatky jako celek podle mě zklamaly, ukázaly, že neregulují žádným podstatným způsobem poskytování zdravotnické péče, nevznikly na nich úspory. Naopak, vláda ještě tlačí zdravotnictví do dalších výdajů prostřednictvím zvýšení DPH. Otázka, zda nebude vůbec žádný poplatek, nebo pouze jeden, a to ještě příspěvek na stravu, je z hlediska všech problémů v českém zdravotnictví spíše okrajová záležitost.
