Článek
„Nic nám neřeknou, vůbec nevíme, jak dlouho tu budeme, vodí nás za nos. Napsal jsem SMS našemu starostovi, že si tady všichni přejeme, aby sem za námi přijel pan premiér a už konečně řekl pravdu o tom, co se děje a co bude dál,“ sdělil Právu naštvaně Vlastimil Jarčuga z Vrbětic a ukázal mobil se zmíněnou zprávou.
Lidé, kteří právě v televizi sledovali zprávu, že dělostřelecký granát ze střechy jednoho z napůl rozbitých a municí napěchovaných muničáků se podařilo odstranit, hlasitě přizvukovali.
„Stejně se pravdu nedozvíme, napište, že už jim nevěříme ani Ň!“ zlobila se maminka holčičky, která si hrála v improvizovaném dětském koutku. Nechtěla se dát vyfotit, ani víc dodávat: „Ať už vám řeknou, co chtějí dělat. Už tři neděle se nic nepohnulo, pokaždé říkají něco jiného!“
Další maminka houpala v náručí malého caparta, kterého jí svěřila sestra, a očima sledovala svou pětiletou dcerku Aničku. „Děcka to nesou hodně špatně. Nebaví je to tu, chtějí domů. Ale nikdo nám neslíbil, že bychom se odtud dnes dostali. Tamhle na ceduli teď napsali, kdy bude večeře,“ ukázala na tabuli v recepci Petra Bulejková z Vrbětic. „Alespoň, že to prostředí je tady pěkné a že se o nás dobře starají,“ dodala.
Předseda vlády Sobotka ale do Harmonie nedorazil, nakonec navštívil jiný hotel. „Čekali jsme premiéra tady, nedojel,” konstatoval nakvašeně Vlastimil Jurčaga.
Zpět domů se po oznámení o ukončení evakuace ale večer nevracel. „Tady vím, že snad nic nebouchne. Nechci riskovat, že dojedeme domů a za čtyři hodiny nás budou znovu stěhovat,“ řekl.
Zázemí evakuačního hotelu využilo více lidí, právě kvůli nejistotě, že by se museli vracet znovu.