Článek
Pelikán navrhuje, aby nově dostávali exekutoři místo patnácti jen deset procent z částky u exekucí do padesáti tisíc korun, a také hodlá snížit jejich minimální odměny z tří tisíc na dva tisíce korun.
Ve čtvrtek upozornil, že původní návrh byl dokonce výrazně razantnější, chtěl snížit tarif o dvě třetiny a odměny ze tří tisíc na jeden tisíc. Podle něj by i tento zásah exekutoři zvládli, nicméně nakonec ministerstvo zvolilo „opatrnou cestu“.
Ano, část z nich může skončit, ale budou to ti, co byli zvyklí vydělávat a nosit domů milión za měsíc.
Šéf resortu justice počítá s tím, že některé exekutorské úřady vlivem změny vyhlášky, která má platit od ledna příštího roku, mohou skončit, a dokonce to vítá.
„Exekutorských úřadů je skutečně mnoho, efektivnější systém by byl s polovinou z nich. Pokud jich část zanikne, tak to trhu a té službě neublíží, spíše naopak, vymahatelnost práva se mírně zlepší,“ míní ministr.
Propouštění i zavírání
Přesto prý nemá obavy, že by vlivem snížení tarifů a odměn nějaké větší množství úřadů své kanceláře navždy zavřelo, odhaduje to jen na dva až tři.
„Ano, část z nich může skončit, ale budou to ti, co byli zvyklí vydělávat a nosit domů milión za měsíc. Místo nich však přijdou jiní, protože o exekutorské úřady je zájem,“ podotkl Pelikán s tím, že i po zásahu ministerstva zbude peněz pro exekutory pořád dost.
Nyní jich v ČR působí podle informací Exekutorské komory celkem 157, ve svých úřadech zaměstnávají dohromady 3100 lidí. Za patnáct let jejich působení v Česku řešili 6,8 miliónu exekucí, z nichž 4,6 miliónu v celkové hodnotě cca 350 miliard dodnes běží.
Pelikánův návrh se podle vedení komory v čele s prezidentkou Pavlou Fučíkovou dotkne exekutorů i jejich zaměstnanců velmi dramaticky.
Na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci reagující na Pelikánovo ranní jednání s novináři se pustili do ostré kritiky ministrova návrhu. Pokud už má dojít ke snížení tarifů a odměn, mělo by prý nastat ruku v ruce s koncepčními změnami v podobě novely exekučního řádu zavádějící například povinné zálohy, které by exekutorům ještě před započetím vymáhání peněz zaplatili věřitelé.
Povede to u soudních exekutorů k ukončení činnosti jejich úřadů anebo k propuštění zaměstnanců
Dopady Pelikánova návrhu budou podle Fučíkové a jejích kolegů zdrcující, protože absolutní většina pohledávek, zhruba 80 procent, které exekutoři řeší, se týká právě dlužných částek do padesáti tisíc korun, u nichž chce ministerstvo snížit tarifní platy.
„Povede to u soudních exekutorů k ukončení činnosti jejich úřadů anebo k propuštění zaměstnanců, protože si nebudou moci dovolit platit kvalifikovaný personál. A tím dojde i k prodloužení exekučního řízení, takže to bude mít negativní dopad i na jeho samotné účastníky,“ má jasno Fučíková.
Ta už má údajně signály především od menších úřadů, že někteří exekutoři zvažují kanceláře zavřít. Sama bude podle svých slov muset v okamžiku platnosti nové vyhlášky propustit ze současných šestnácti tři až čtyři zaměstnance.
Podepisují petici
A ti se rovněž proti chystané ministerské vyhlášce bouří. Už téměř 1500 z 3100 pracovníků exekutorských úřadů podepsalo petici a jejich nově vzniklá odborová organizace uvažuje o stávkové pohotovosti.
„Vzniká pomalu panika,“ konstatoval ve čtvrtek šéf petičního výboru a zároveň kladenský exekutor Petr Kučera. Vedení komory chce změnu vyhlášky ještě zvrátit.
Blíží se volby, je možné, že i toto je populistický krok
Zaprvé navrhuje vytvořit pracovní skupinu, udělat řádné analýzy, nikoli prý takové, jaké si nechalo zpracovat ministerstvo. Jednu takovou označili za zkreslující.
Především však míní přesvědčit ministra, aby změnu tarifu a odměn odložil a spojil ji až s novelou exekučního řádu. Fučíková nevyloučila, že za nynějšími kroky ministra vůči exekutorům stojí snaha „honit“ politické body.
„Blíží se volby, je možné, že i toto je populistický krok,“ uvedla. Ministerstvo však s argumenty komory nesouhlasí a považuje je za falešné.
„Je to zcela pochopitelná reakce stavovského stavu, kterému snižujete příjmy,“ nediví se Pelikán reakcím