Článek
„Asociace vítá rozhodnutí nezahrnout léčivé přípravky a vakcíny do balíčku cel, který večera oznámila americká administrativa,“ reagoval pro Novinky výkonný ředitel Asociace farmaceutického průmyslu David Kolář.
Ještě v noci to vypadalo, že vyšší cla dopadnou i na vývoz léků z Evropy. Postupně se situace vyjasňuje. Z dokumentu, který Bílý dům zveřejnil, vyplynulo, že jsou z opatření vyjmutí. V opačném případě by následky pocítili pacienti na celém světě.
Trh je natolik propojený, že by nastaly problémy s přeshraničními dodávkami, prodražilo by to výrobu a zpomalilo vývoj či schvalování nových léků. A to i pro Evropu.
„Největší dopad by však pocítili pacienti, a to jak kvůli nižší dostupnosti inovativní léčby, tak kvůli omezeným možnostem zapojit se do klinických studií. Celní válka by mohla také přinést další vlnu výpadků léčiv,“ upozornil na potenciální rizika Kolář.
Ceny léků by mohly nejen v Česku vyskočit u volně prodejných generik (široce užívané léky bez patentové ochrany, pozn. red.), kde není cena regulovaná. U přípravků na předpis nemohou firmy překročit maximální cenu stanovenou úřady a hledaly by kompenzaci zvýšených nákladů jinde.
Pokud by způsoby nenašly, hrozí podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF), že by některé unijní trh opustily.
Američané závislí na EU
Spojené státy ale nejsou lékově soběstačné, což si zřejmě spočítala i Trumpova administrativa.
Tamní firmy se zaměřují na vysoce inovativní léky na vzácná onemocnění, vyrábějí biologickou léčbu. U léků běžné potřeby, třeba na nachlazení, vysoký tlak nebo alergie, spoléhají na jiné státy, hlavně z Asie a Evropy.
Například z Irska nebo Dánska, kde se vyrábí jeden z aktuálně nejužívanějších léků pomáhající v hubnutí oblíbený mezi americkými celebritami.
„Evropa často pomáhá mírnit lékové nedostatky v USA. Například během pandemie covidu-19 dodávky z EU pomohly řešit nedostatek dexamethasonu. Podobně při výpadku výroby v USA kvůli hurikánu Helene, který zasáhl továrnu výrobce infuzních roztoků, byl tento výpadek saturován dodávkami z Evropy,“ potvrdil výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel.
Příkladem za všechny jsou antibiotika. Na jejich nedostupnost si prezident Trump ve středečním projevu postěžoval.
Část jejich výroby je ale soustředěna v asijských zemích - vyrábějí se tam účinné léčivé látky -, odtud se dovážejí do Evropy nebo USA, kde se z nich tvoří finální tablety či sirup, a pak zpravidla putují ještě do dalších zemí, kde je vlisují do platíček, zabalí a opatří ochrannými prvky.
Stačí, aby nastaly prodlevy v jedné části řetězce a problém mají všichni.
A o to jde. Proto si ani Spojené státy, kde stojí zdravotní péče lidi nemalé peníze, nemohou zatím dovolit zavést na léky vyšší cla. Navíc pro každou zemi v jiné výši. Zdražení léků by pocítili hlavně Američané.
Dopad na české firmy
Doplatil by na to ale i český průmysl.
Přestože Česko nepatří k farmaceutickým velmocem, vyrábí se zde několik důležitých chemikálií, bez nichž se řada léčiv neobejde. Do USA jich české firmy dovážejí stovky kilogramů ročně, následně se z nich vyrábějí finální léky.
I ty se z Česka vyvážejí. Hlavně přípravky na snížení hladiny cholesterolu, krevního tlaku, nebo antidepresiva a sedativa. Ročně putuje do Spojených států na sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších forem léčiv v součtu za čtyř až pěti miliard.
Za peníze, které půjdou na cla, mohly být třeba čtyři nové nemocnice.
Zmatky panují dál kolem vývozu zdravotnických prostředků. Není jasné, zda platí výjimka i pro ně. Zatím se zdá, že nikoliv.
„Clo je forma daně, které se prakticky nelze vyhnout. Pokud exportujeme do USA celkem za zhruba 200 miliard Kč, tak 20 % z toho je 40 miliard, které nezůstanou tady, ale zaplatíme je v USA,“ řekl Novinkám výkonný ředitel společnosti Linet Tomáš Kolář.
Patří mezi špičky ve výrobě zdravotnických lůžek a vyšetřovacích křesel.
„O ty peníze prostě a jednoduše přijdeme. Mohly by za to být třeba čtyři nové nemocnice,“ dodal. Očekává, že jde o první výkop a po jednání USA s představiteli EU se situace ještě promění.
