Hlavní obsah

Chaos a drahé zmatky. NKÚ tvrdě zkritizoval stát za nepřipravenost na epidemii

Ačkoliv stát vynaložil na informační podporu protiepidemických činností v letech 2017 až 2021 495 milionů korun, když přišla epidemie covidu, připraven nebyl. Epidemii tak provázel chaos řízení a improvizace, konstatoval v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Foto: Jan Handrejch, Právo

Aplikace eRouška

Článek

NKÚ v souvislosti informační podporou řešil zejména nákupy IT techniky, softwaru a služeb i budování konkrétních IT systémů. Jak se po vypuknutí epidemie ukázalo, krajské hygienické stanice nebyly na zvládání epidemie připraveny a potýkaly se s nedostatkem počítačů i notebooků. Těch chybělo 900, přičemž o jejich nedostatku vědělo ministerstvo zdravotnictví minimálně od poloviny roku 2017.

Když byla vyhlášena epidemie covidu, nepostupovalo ministerstvo zdravotnictví podle pandemického plánu, který byl naposledy aktualizován v roce 2011, ale přistoupilo k vytvoření zcela nových orgánů, které boj s pandemií řídily. Jejich odpovědnosti ani kompetence ale nebyly jasně definovány a často se tak zdvojovaly již existující struktury.

Improvizace a živelný rozvoj

„Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie covidu-19 ministerstvo zdravotnictví neřídilo,” shrnul NKÚ a konstatoval, že systém Chytrá karanténa za 387 milionů, „byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje”. To se odrazilo i na jeho omezené funkčnosti.

Problémy ministerstvo kompenzovalo nasazením armády i zaměstnanců Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

S daty získanými z aplikace eRouška, o kterou byl mezi veřejností malý zájem, ve výsledku ministerstvo ani nepracovalo, byť za její vývoj a provoz utratilo 20 milionů korun.

Za rekordní schodek může covid jen z půlky. NKÚ spočítal, kam se poděl zbytek

Ekonomika

Resort nesledoval ani další vynakládané výdaje. „V rámci Chytré karantény se jednalo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 korun,” konstatoval NKÚ.

Na provoz call center šlo přitom 40 procent z 387 milionů vydaných na projekt Chytré karantény.

Ministerstvo v reakci uvedlo, že pracuje na nápravě. „Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie. Dalšími aktivitami v tomto směru je i připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která stanoví jasnou odpovědnost hygienické služby i zdravotních ústavů," citovala ČTK mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba.

Výběr článků

Načítám