Článek
„Opatření ve třetích zemích, mezi která patří i návratová centra, jsou jednou z efektivních cest ke zvýšení bezpečnosti vnějších hranic Evropské unie,“ řekl Novinkám mluvčí českého ministerstva vnitra Adam Rözler.
Diskuse o návratových centrech se znovu zvedla po incidentu na španělsko-marocké hranici, kdy na konci července proniklo do Ceuty, španělské enklávy na africkém kontinentu, nelegálně z marockého území zhruba osmdesát tisíc migrantů, zejména mladých mužů.
Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi následně svým evropským kolegům navrhl, aby Evropská unie začala zřizovat vlastní návratová centra právě po vzoru Itálie. „Ministr Piantedosi na mimořádném jednání Rady ministrů vnitra vyzval k takovému kroku, s čímž Česko plně souhlasí,“ potvrdil Rözler. Jak nicméně mají centra vypadat nebo kde se mají nacházet, zůstává předmětem dalších jednání.
Do zmíněného centra v Albánii, které Itálie otevřela v říjnu 2024 na základě dohody s touto zemí, měli být původně převáženi migranti, aby zde čekali na vyřízení svých žádostí o azyl. Podle odhadů tudy mělo procházet až 36 tisíc migrantů za rok, od dubna 2025 ale zařízení slouží jinému účelu. Míří do něj výhradně lidé, kteří se mají vrátit z Unie do domovské země. A prošly jím jen stovky osob.
Plány narážejí na kritiku lidskoprávních organizací i soudní pře o to, zda lze osobu vstupující do Unie takto přemístit do neunijního státu.
Ceuta zafungovala jako alarm
„Události v Ceutě jsou hluboce znepokojivé. Prolomení vnější hranice Evropské unie představuje závažný bezpečnostní problém a jasně ukazuje, že stávající evropské nástroje nejsou připraveny na krizové situace tohoto rozsahu,“ komentoval událost ve španělské enklávě ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Incident dokonce přiměl ke společnému prohlášení italskou pravicovou premiérku Giorgiu Meloniovou a dánskou sociálnědemokratickou předsedkyni vlády Mette Frederiksenovou. „Nikdo nemůže popřít negativní důsledky ilegální migrace na naše společnosti: zvýšenou kriminalitu, tlak na veřejné služby a narušení důvěry občanů,“ uvedly političky.
Už v polovině června se Evropský parlament shodl na zpřísnění návratové politiky, Unie tím získala možnost převážet migranty do návratových center ve třetích zemích za situace, kdy úřady už rozhodly o jejich návratu.
Zmíněné političky se pak v polovině srpna shodly, že se „musí uvést do chodu návratová centra ve třetích zemích a další neotřelá řešení mimo Evropu“. Německo, Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko už podle Euronews potvrdily, že jednají o vytvoření návratových zařízení. Jedno z nich by mělo být ve východoafrické Ugandě a mohlo by začít fungovat už příští rok.
