Cestovní kancelář Sněmovna? Poslanci vyrazili na týden do Vietnamu či Mexika

Od voleb v roce 2017 do listopadu 2019 podnikli poslanci přes 350 výjezdů do zahraničí a procestovali všechny kontinenty kromě Antarktidy. Vyplývá to z usnesení organizačního výboru, který každou cestu schvaluje.

Novinky se na usnesení podívaly podrobně a přinášejí přehled míst, na která se stihli poslanci podívat.

Mezi země, kam zákonodárci létají nejčastěji, patří Francie, Belgie, Slovensko a USA. Do Francie zamířili čeští poslanci 34krát, do Belgie 30krát, na Slovensko 30krát a do USA 24krát.

Většinou se jedná o cesty na zasedání meziparlamentních organizací, jichž je Česká republika členem. Konkrétně jde třeba o Parlamentní shromáždění NATO, Parlamentní shromáždění Rady Evropy či Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Všechny tyto jmenované instituce mají podobnou strukturu jako národní parlamenty – mají plenární zasedání, výbory a komise a jejich členy jsou poslanci či senátoři ze všech členských zemí, dokonce často i ze zemí, které na své členství jako pozorovatelé teprve čekají,“ sdělil Novinkám ředitel tiskového odboru Sněmovny Roman Žamboch.

Poslanci ale také cestují v rámci jednotlivých sněmovních výborů nebo s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) a kolikrát si vyberou velmi exotické země. Během uplynulých dvou let tak například strávili týden ve Vietnamu. Zavítali také do Mexika, Etiopie, Brazílie, Keni či Kolumbie. Během listopadu se podívají do Austrálie a na Nový Zéland.

Kontroverze vzbudila květnová cesta pětice poslanců kontrolního výboru do Peru, kde navštívili kultovní místo Inků Machu Picchu. Překvapené poslance na místě překvapil redaktor Českého rozhlasu.

„Samozřejmě cesta na Machu Picchu kontrolního výboru zrovna patří k těm, které vůbec neměly proběhnout,“ řekla Novinkám místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která sama na zahraniční cesty moc nejezdí.

Dodává, že v rámci zahraničních cest se poslanci mohou inspirovat třeba v řešení nějakého problému, který trápí Česko. „Takové přínosy v cestách po exotičtějších zemí moc nevidím, na rozdíl od toho jsou cesty do nám blízkých zemí určitě přínosnější,“ míní poslankyně.

Zahraničních cest moc nevyužívá ani poslankyně ANO Barbora Kořanová. „Osobně vidím smysl cestovat do evropských zemí. Nicméně mám moc ráda výjezdy našeho výboru pro veřejnou správu po České republice, v tom vidím smysl zásadní. Musíme sbírat podněty pro svou práci napříč republikou,“ napsala Novinkám Kořanová.

Naopak nejvíc z poslanců cestuje předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který pracovně za hranice České republiky vyrazil podle usnesení organizačního výboru 45krát. Na paty mu šlape předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který vycestoval 38krát.

„Řada cest je na meziparlamentní konference do Bruselu, čtyřikrát ročně se účastním pravidelné konference předsedů evropských výborů. Drtivá většina cest vyplývá z mého zařazení do výboru a do delegace Poslanecké sněmovny. Je to součást mé práce ve Sněmovně. Vždy se snažím o to, aby cesty byly účelné,“ sdělil Novinkám Benešík.

Na tom, že si poslanci na zahraniční cestě udělají nějaký ten výlet, nevidí nic špatného. „Pokud někde člověk stráví tři čtyři dny, tak tam má nějaký volný čas, a je normální, že se zajde někam podívat,“ prohlásil Benešík.

Poslanci každopádně na několikadenní zahraniční cestě dost „vydělají”. Nejenže Sněmovna hradí dopravu včetně té místní, ubytování, stravné, pojištění a tlumočení, ale podle platového zákona mají zákonodárci nárok na dvaapůlkrát vyšší diety než lidé na služební cestě. V případě Peru to konkrétně činí 125 dolarů na den, tedy zhruba 2900 korun.

K přepravě poslanci většinou využívají klasické komerční lety, nikoliv vládní speciály. Letenky zařizuje odbor mezinárodních vztahů Kanceláře Poslanecké sněmovny.

„Naprostá většina zahraničních cest se týká pouze malého počtu účastníků a při plánování přepravy se vždy bere na zřetel ekonomické hledisko, cena hraje samozřejmě hlavní úlohu,“ sdělil Novinkám Žamboch.

Na cesty poslanců je každý rok ve státním rozpočtou vyčleněno necelých 30 milionů korun.