Článek
Čeští vojáci by v rámci posílené předsunuté přítomnosti měli působit v aliančních mnohonárodnostních silách spolu s Kanaďany a Němci.
V Litvě bude působit mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur a ženijní čety se zdravotníky, četou palebné podpory a logistickou jednotkou. Uskupení povede Německo. V Lotyšsku bude působit minometná četa pod kanadským vedením. Mise vyjde zhruba na 362 miliónů korun.
Poslanci o návrhu měli původně hlasovat již v úterý, ale kvůli nízkému počtu zákonodárců hlasování přesunuli.
NATO vs Rusko
Ve středu jednání zpestřila slovní přestřelka, kterou svou reakcí na dlouhé vystoupení komunistického poslance Alexandra Černého rozpoutal František Laudát (TOP 09). Komunistickému poslanci, který bagatelizoval mocenské ambice Ruska, připomněl obsazení Krymu i angažmá země v konfliktu na Ukrajině.
KSČM se v diskusi ve sněmovně už ani netají tím,že jsou pátou Putinovou kolonou. A nejsou osamoceni...
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 12. července 2017
„Vy už se vůbec netajíte, že jste Putinovou pátou kolonou,” opáčil na odpor komunistických poslanců šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Následně se diskuse protahovala řadou faktických poznámek i vystoupení, z nichž vyčnívala slova šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, který zpochybnil legitimitu vstupu ČR do NATO a volal po svolání nové mezinárodní bezpečnostní konference, jež by nahradila překonanou bipolární koncepci, která vznikla po druhé světové válce.
„Tohle není budování evropské bezpečnosti, že budeme někam posílat vojáky,” tvrdil Filip, který podobně jako jeho straničtí kolegové akcentoval zejména ruské obavy z rozšiřování NATO. „Chápu ty obavy, ale nesdílím to řešení,” řekl Filip.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) připomněl, že zatímco NATO vyšle do Pobaltí zhruba čtyři tisíce vojáků, Rusko bude mít na podzim na cvičení u svých západních hranic 80 000 mužů ve zbrani.