Čeští vězni si přenášejí žloutenku tetováním i injekcemi

Poslanci s ředitelem debatovali i o infekčních chorobách, které se ve vězení šíří. Je to především žloutenka typu C, která je velmi častým onemocněním mezi drogově závislými, jichž je ve věznicích až 85 procent.

„Nárůst oproti běžné populaci je ve vězení o desítky procent, ale je to proto, že tady jsou ti pacienti koncentrovaní. Hepatitida C je dominantní komplikace pacientů, kteří podléhají návykovým látkám,“ uvedla předsedkyně sněmovního výboru Věra Adámková (ANO).

„Léčba hepatitidy C je dlouhá, ale ve většině případů je vyléčitelná, což jsme ještě před časem nemohli říci,“ dodala.

Vězni si chorobu vzájemně přenášejí. „Pacienti se tetují, a o hygieně mám své představy. Občas se něco do vězení i propašuje. O tom, že by sterilizovali jehly, mám pochybnosti,“ řekla Adámková Právu.

Ve vězení je tetování zakázané, přesto k němu dochází. První místopředsedkyně pirátů Olga Richterová, která je členkou sněmovního zdravotního výboru, Právu řekla, že by se dalo uvažovat i o zlegalizování této činnosti, přičemž náčiní by muselo být čisté.

„Pokud víme, že nejsme schopni zabránit tomu, aby se vězni tetovali, a kvůli špinavým jehlám se tak šíří choroby, dává mi smysl toto riziko snižovat například legálním tetováním, a omezit tak přenos chorob. V zahraničí to už zkoušejí,“ sdělila Právu Richterová.

Na žloutenku typu C se běžně specializují zvláštní centra, která s léčbou mají zkušenosti, pacienti za mřížemi se do nich ale zatím nedostanou. „Center je málo a oni musejí dodržovat svůj režim výkonu trestu,“ dodala s tím, že existuje politická vůle tento problém řešit.

Podle Dohnala je největším problémem vězeňství nedostatek lékařů. „Je problém zajistit dostatek lékařů do Vězeňské služby, je to specifické prostředí a ne každý se tam hrne,“ řekl novinářům.

Vězeňská služba se stará o 22 tisíc vězňů, spravuje dvě nemocnice (jednu na pražském Pankráci a druhou v Brně), v ČR má dalších 35 zdravotnických zařízení.