Článek
Předsedkyně petičního výboru a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) na semináři, který pořádala, připomněla, že ČR je v přepočtu vězňů na obyvatele na nejvyšších příčkách.
Hodně i za drobnost
„U nás je 200 až 220 vězňů na sto tisíc obyvatel, přičemž evropský průměr je 100 až 150,“ řekla. Lépe jsou na tom podle ní Polsko či Rumunsko.
„Není to tím, že by naše trestní politika byla přísnější. Problém je, že naše soudy ukládají dlouhé tresty i v případě drobné trestné činnosti a že neumíme dostatečně zacházet s institutem podmíněného propuštění,“ dodala Válková. Soudy by podle ní měly více přihlížet k předčasnému propuštění i u výjimečných, doživotních trestů.
| Rada Evropy o vězeňství |
|---|
| V roce 2017 si čeští vězni odseděli průměrně 24 měsíců – delší dobu trávili lidé za mřížemi pouze v Ázerbájdžánu, Portugalsku a Rumunsku. |
| Celkově se míra uvězněných lidí v Evropě mezi lety 2016 a 2018 snížila o téměř sedm procent, zkrátily se i tresty odnětí svobody, a to z 8,8 na 8,2 měsíce. |
| V roce 2018 bylo v českých věznicích 209 lidí na sto tisíc obyvatel, zatímco průměr 44 sledovaných zemí je 103 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Česko je šesté za Ruskem, Gruzií, Ázerbájdžánem, Litvou a Moldavskem. |
| Počet vězňů v ČR roste, ještě v roce 2015 jich bylo 198 na 100 tisíc obyvatel. |
| Česko trpí i přeplněností věznic, když na 100 míst ve věznicích loni připadalo 106 vězňů. Větší přetlak zažívají jen v Severní Makedonii, Rumunsku, Francii, Itálii, Moldavsku, Srbsku a Portugalsku. |
„V porovnání s jinými zeměmi neumíme s těmito odsouzenými pracovat. Soudy se často soustředí na kriminální minulost odsouzence, aniž by dopodrobna zkoumaly, zda nedošlo k jeho nápravě. Zda se za těch patnáct, dvacet let nestalo něco, co výrazně snižuje riziko recidivy,“ uvedla Válková.
Její slova potvrzoval i Jakub Drápal z katedry trestního práva na Právnické fakultě UK. „Sice máme vysoký přepočet vězňů na obyvatele, ale není to tím, že do vězení posíláme nejvíc lidí ze všech zemí. Nizozemí zavírá dvojnásobně víc než my, Irsko čtyřikrát více. To, co způsobuje, že máme tolik vězňů, je, že je tam posíláme na příliš dlouhou dobu,“ řekl.
Citoval statistiky Vězeňské služby, podle kterých u zhruba deseti tisíc vězňů, což je skoro polovina všech vězňů, by předčasné propuštění přicházelo v úvahu.
Překročená kapacita věznic
Diskutující se shodli, že české věznice zdaleka překračují svou kapacitu. „V současnosti je v nápravných zařízeních zhruba 21 tisíc vězňů, kdežto kapacita věznic je přibližně 20 tisíc. Sedmdesát procent propuštěných se pak do věznic vrací. Něco je špatně, například v médiích, která prezentují jen vraždy a pachatelé jsou podle nich nenapravitelní,“ řekla Válková.
Podle jiného průzkumu je i velký rozdíl mezi soudci. „Někde je ta situace extrémní, jeden soudce propustí předčasně mnohonásobně víc lidí než jiný,“ řekl Drápal. Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková sdělila, že většině žadatelů o předčasné propuštění soud nevyhoví.
Podle Věry Kalvodové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity je škoda, že soudy k podmíněným propuštěním nepřihlížejí. „Je tu problém bagatelní kriminality a možnost dřívějšího podmíněného propuštění by mohla být řešením problému,“ řekla Kalvodová.
Podle ní by se měla do novely trestního zákoníku, která se má podávat v dubnu, začlenit povinnost přezkumu předčasného propuštění u každého vězně po určité době. Dnes si o něj musí odsouzenci sami požádat.
Náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec připomněl, že ačkoliv recidiva pachatelů v ČR je vysoká, do věznic se vrací jen dvacet procent z podmínečně propuštěných odsouzených, zbylým osmdesáti procentům se z kriminálního prostředí podaří vymanit. „Svědčí to o dobré praxi,“ řekl Pukovec.