Článek
"Klinická studie běží půl roku, vzhledem k úspěchu budeme ve studii pokračovat s dalšími pacienty," řekla Jana Voláková Křížová, mluvčí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, v.v.i. (veřejná výzkumná instituce), který na využití kmenových buněk při léčbě diabetiků spolupracoval s Centrem diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Podobné studie běží i na dalších pracovištích ve světě. V České republice se začíná s testováním v Ostravě. "Ale my už máme deset pacientů odzkoušených, tak jsme chtěli zveřejnit výsledky," vysvětlila Křížová.
Všichni nemocní byli ve velmi vážném stavu. Jejich rány na nohou se dlouhodobě nedařilo zhojit a navíc měli nesnesitelné bolesti. Všechny doposud užívané léčebné postupy u nich selhávaly a reálně hrozilo, že lékaři budou muset přistoupit k amputaci. Na základě dobrozdání etické komise IKEM a Fakultní Thomayerovy nemocnice bylo rozhodnuto, že právě tito pacienti podstoupí léčbu kmenovými buňkami.
Injekce do lýtka
Vědci získali z kostní dřeně buňky, mezi nimiž bylo vysoké zastoupení takzvaných vaskulárních prekurzorů, tedy buněk schopných tvořit cévy. Suspenze byla vpravena pacientům do lýtkového svalu v sérii zhruba 40 vpichů. "U všech pacientů bylo pozorováno zlepšení stavu, zmírnění bolesti a statisticky významné zlepšení prokrvení, což svědčí o obnově cévního řečiště," shrnula mluvčí.
Vědci získali z kostní dřeně buňky, mezi nimiž bylo vysoké zastoupení takzvaných vaskulárních prekurzorů, tedy buněk schopných tvořit cévy. Suspenze byla vpravena pacientům do lýtkového svalu v sérii zhruba 40 vpichů. "U všech pacientů bylo pozorováno zlepšení stavu, zmírnění bolesti a statisticky významné zlepšení prokrvení, což svědčí o obnově cévního řečiště," shrnula mluvčí.
"Vyzkoušená léčebná metoda neměla vážné komplikace, vedla k významnému zvýšení kvality života pacientů s těžkým diabetem, a lze se tudíž domnívat, že se v budoucnosti stane novým standardem při léčbě ischemické choroby dolních končetin," dodala Voláková.