Článek
Odborníci vyvinuli na principu imunoterapie speciální vakcínu. Ta se skládá z miniaturních kroužků DNA a takzvaných chimérických genů, pomocí nichž útočí nejen na nádorové buňky, ale i na okolní buňky, které nádorové bujení podporují.
"Imunoterapie nám umožňuje využít toho, že se v nádorech vyskytují nové antigeny, kterými se nádorové buňky odlišují od buněk normálních. Imunizace proti těmto antigenům přiměje organismus, aby proti nim vyvinul sám potřebnou imunitní odpověď," vysvětlil princip imunoterapie vedoucí projektu Michal Šmahel.
Podle něj na plánu vyvolat protinádorovou imunitní odpověď vakcinací pracují už desítky let stovky vědeckých týmů po celém světě.
Nestabilní nádorové buňky
"Nádorové buňky jsou ovšem geneticky nestabilní, díky tomu se mohou proměňovat a před imunitním zásahem tak unikat," uvedl Šmahel. S kolegy proto vyvíjí zmíněné chimérické geny, což jsou jakési genové kompiláty.
Vědci aplikují vakcínu myším do kůže ve třech dávkách během jednoho týdne, místo klasické injekční stříkačky ale kvůli většímu účinku používají speciální genovou pistoli.
"Důkazy, že to může fungovat a že lze úspěšnou imunoterapií zabít i odolné nádorové kmenové buňky, vidíme u hematoonkologických onemocnění už dnes," dodal Šmahel a jako příklad uvedl transplantaci kostní dřeně.