Čeští strážní andělé chránili Američany před útoky afghánských záškodníků

Jednotka 21 českých vojáků z Hradní stráže nebo vrtulníkové základny měla na starosti bezpečnost dvacítky amerických lektorů angličtiny. Ty doprovázeli do afghánské vojenské školy. Chránili je nejen na cestě skrz město, ale hlavně před možným útokem afghánských studentů, kterých bylo ve škole okolo dvou stovek.

„Ze začátku byla naše ostražitost zcela maximální, ale po čase jsme si udělali obrázek, jak jsou afghánští studenti nebezpeční,“ řekl Právu rotný od Hradní stráže Miroslav Zatloukal, pro kterého to byla první mise v Afghánistánu.

Jednotky strážných andělů začaly v Afghánistánu fungovat hlavně po útocích tzv. insiderů, což jsou často povstalci, kteří se infiltrovali do afghánské armády. Tyto útoky jsou velmi časté. Například o minulém víkendu zabil po hádce afghánský voják dva americké kolegy v provincii Nangarhár.

Na podzim v roce 2018 zastřelil afghánský voják českého vojenského kynologa Tomáše Procházku. „Ochrana proti insiderům je naše specializace a hodně jsme to trénovali. Je to náročné na pozornost a na rychlost. Když jsme věděli, že mezi Afghánci jsou neshody, tak jsme sledovali každý jejich krok, abychom mohli minimalizovat možnost útoku,“ poznamenal Zatloukal. Naštěstí žádný útok nezažili.

Afghánská vojenská škola je přímo v Kábulu mimo vojenskou základnu, která leží u mezinárodního letiště. Každé ráno proto nejdříve vyrazila v obrněném autě první jednotka, která prohlédla školu, zda je tam bezpečno.

„Teprve poté jsme přivezli učitele, které jsme pak hlídali po celou dobu výuky,“ řekl Zatloukal. Podle něj fungovali nejen jako ochrana, ale i jako prvek odstrašení. „Je to demonstrace síly a tím pádem prevence před incidenty, které se i tady v minulosti stávaly,“ dodal rotný.

V případě incidentu by strážní andělé lektorům chránili ústup do tzv. safe housu, tedy úkrytu, což je dům bez oken, kde mají lektoři připravené neprůstřelné helmy a vesty. „K incidentu se studenty naštěstí nedošlo, ale když hrozily bombové útoky, tak jsme je sebrali a ukryli v safe housu,“ poznamenal rotný.

V prvních měsících pobytu hlídali nejen školu, ale i instruktory v hangárech s leteckou technikou. „Tam jsem viděl přistávat letouny se zraněnými a mrtvými vojáky. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem ve válečném konfliktu,“ řekl Za­tloukal.

Kábul i celý Afghánistán jsou podle českých vojáků stále velmi nebezpečná místa. Během mise došlo v hlavním městě k řadě bombových útoků. „Dva kilometry od nás vybuchly tuny trhavin přímo u benzínové stanice. Tlaková vlna byla pět kilometrů, takže jsme to ucítili na vlastní kůži a nebylo to nic příjemného,“ popsal Za­tloukal. Dalším stresujícím zážitkem bylo zemětřesení. „Mělo sílu šesti stupňů Richterovy škály. Přes půl minuty se třásla celá zem a člověk cítil pouze obrovskou bezmoc,“ dodal.

Velitelem české jednotky byl poručík Jiří Horák z vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, který byl v Afghánistánu podruhé. Podle něj afghánští vojáci, které stále podezřívavě sledovali, jejich roli vnímali. „Oni chápou, že se musíme chránit, a vědí, že to není nic konkrétně proti nim,“ řekl Právu.

S Afghánci navázali dobré vztahy. „Oni českou armádu znají a uznávají. Čechy mají rádi. Sice si je člověk nesmí pustit příliš k tělu, ale myslím, že ocenili, že jsme na rozdíl od ostatních koaličních jednotek více přátelští,“ poznamenal Horák.

Češi působili v jednotkách strážných andělů v Afghánistánu pět let. Teď se vrátila poslední jednotka. Nejdříve chránili české letecké instruktory, a když ti skončili, hlídali americké učitele.