Článek
„Pracovníci našeho konzulátu v Toronto šli navštívit skupinu našich občanů na letiště. Ti tam však již nebyli,“ uvedl Beneš. Podle něj poslední čeští občané z původně třicetičlenné skupiny, která žila na jednom z terminálů Pearsonova letiště zhruba týden, opustili jeho prostory v úterý večer našeho času.
Informaci o skupince žadatelů o azyl bydlících poslední květnové dny na letišti přinesla torontská televize CTV. Její štáb je i vyzpovídal. Rodiny s malými dětmi našel v příletové hale Terminálu 1. Od dospělých se dozvěděl, že do Kanady dorazili poslední květnové úterý. Ostraze nevadili, nedělali potíže. Někteří zaměstnanci letiště jim dokonce nosí jídlo.
Kanadská média spočítala, že koncem května dorazila jen do Toronta téměř stovka českých Romů. Mezi květnovými žadateli o azyl je i Jaroslav Suchý, který se do povědomí širší veřejnosti dostal poté, co pohladil amerického prezidenta Baracka Obamu při jeho pražské návštěvě. Do Toronta odletěl v už v polovině měsíce, neboť se v ČR cítil diskriminován.
I on podle svého vyjádření strávil na letišti jednu noc. Poté, co prošel imigrační procedurou, byl poslán do zařízení pro uprchlíky poblíž Toronta. Nyní čeká na vyjádření imigračního soudu.
Zavazadla a sen
CTV popsala české Romy jako lidi, jež přiletěli do Toronta jen se zavazadly a s nadějí. Volný čas na letišti si podle ní krátili povídáním. Když byli unavení, přespávali na lavičkách v hale.
Na dotaz, proč si nenašli ubytování jinde, odpověděl novináři jeden z žadatelů o azyl Martin Polák, že na to nemají dost peněz.
Doplnil, že celou dobu čekají na imigrační úředníky, kteří by měli rozhodnout o jejich budoucnosti. Doufají nicméně v to, že budou moci za oceánem zůstat a že se jim tam naskytne šance žít lepší život. Romové popsali ČR jako zemi, kde čelí útokům ultrapravice.
Další v létě?
Zvýšenému přílivu českých žadatelů o azyl se v úterý věnoval i torontský deník The National Post. Odvolal se na informace kanadské policie. "Pracovníci letiště a imigrační úředníci čekají další nápor během léta,“ sdělil listu policista Mike Gravelle. Podle něj Romové z letiště dorazili do Kanady minulý čtvrtek.
Kanadské úřady nicméně v úterý znovu zopakovaly, že nepovažují ČR za ostrov bezpráví v Evropě. Domnívají se, že za exodem českých občanů nestojí etnické násilnosti.
„Velmi pečlivě sledujeme rostoucí počet žadatelů o azyl z České republiky... Nikdo neříká, že Česká republika je dokonalou zemí. Ovšem je těžko uvěřitelné, že by byla ostrovem útisku v Evropě,“ uvedl pro deník The National Post mluvčí ministerstva pro imigraci Alykhan Velshi.
Upřesnil, že naděje českých žadatelů o azyl na jeho získání je podprůměrná. Velshi odmítl říci, zda očekává jednostranné zavedení víz ze strany Kanady pro české občany. Dodal, že tyto úvahy mohou vést k urychlení stěhování dalších lidí za oceán.
Hrozba víz
The National Post připomíná statistiky, podle nichž příliv českých žadatelů o azyl zesílil po zrušení víz pro české občany na podzim 2007. Loni o něj požádalo 853 Čechů, uspěli 84. Další zájemce malá naděje na úspěch neodradila.
Za letošní první čtvrtletí podali Češi v Kanadě 653 žádostí o azyl, stovky jiných přibyly za duben a květen. "Odhaduji, že sem (pozn. do Kanady) přijedou, podívají se kolem a řeknou si: to vůbec nemusí být špatné místo pro život,“ shrnul Gravelle.
Většina Romů směřuje do jižního Ontaria. Odhaduje se, že jich tam žije kolem osmi tisíc. Vedle Čechů jde i o Maďary, Bulhary a Slováky.
České azylanty řeší státníci na nejvyšší úrovni. Počátkem května o nich mluvili v Praze předsedové vlád Mirek Topolánek a Stephen Harper. Kanadský premiér situaci označil za "vážnou“. Tamní úřady teď řeší možnost urychlení deportací neúspěšných žadatelů zpět do domoviny. Harper navíc nedávno naznačil, že by Kanada mohla pro Čechy znovu zavést víza. Podle MZV ale dosud "kanadská strana žádná jednání neiniciovala“.