Čeští politici sledují dění v Turecku s obavami

Turecký premiér Binali Yildirim v pondělí oznámil, že kvůli vzpouře bylo dosud zatčeno 7543 lidí včetně 6038 vojáků nejrůznějších hodností, 100 policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Z funkcí bylo odvoláno na 9000 lidí včetně 30 guvernérů tureckých provincií, 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra a dalších vysokých úředníků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že Česko i mezinárodní společenství potřebuje stabilní demokratické Turecko schopné spolupracovat na řešení migrační krize a situace v Sýrii. Ozbrojený puč je třeba odmítnout, ale turecká vláda by se měla chovat v mezích ústavy a právního státu, řekl premiér v Českém rozhlase Radiožurnálu. "Není třeba možné retroaktivně zavádět trest smrti a není možné uplatňovat princip kolektivní viny," podotkl.

Sobotka doufá v to, že turecká vláda nezneužije pokusu o puč k tomu, aby se masivně vypořádala se všemi svými politickými kritiky, i když některé její kroky tak začínají vypadat. Případné zavedení trestu smrti by podle premiéra v podstatě znemožnilo další jednání o sbližování mezi EU a Tureckem.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek považuje zprávy o dění v Turecku za silně znepokojující. "Ať už jde o lynčování řadových vojáků, o zjevně již předem připravený seznam téměř tří tisíc soudců, jichž se Erdogan zbavil, o masové čistky či volání po znovuobnovení trestu smrti. Takto prostě právní stát nevypadá," uvedl Bělobrádek.

Šéf nejmenší koaliční strany zdůraznil, že o situaci v Turecku se musí zajímat Evropská unie i NATO. Připomněl, že EU s Ankarou spojuje řada dohod, mimo jiné o zastavení migrace. Brusel podle něj má nástroje, kterými může prezidenta Erdogana tlačit k zachovávání právního státu a respektu k lidským právům a svobodám.

NATO by podle Bělobrádka mělo prověřit zásahy Erdogana do armády, která je druhým nejsilnějším vojskem aliance. "Při všem respektu k suverenitě Turecka by měla žádat konzultace a ujištění, že turecká armáda zůstane platnou a efektivní spojeneckou silou," soudí.

Znepokojení vyjádřil také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Počet zatčených podle něj vede k otázce, zda Erdogan nevěděl o puči předem či se na jeho odstartování sám nepodílel.

"Nápadné je ale i to, že v posledních čtrnácti dnech se usmířil s (Vladimirem) Putinem a vyslal signál, že netrvá na odstranění (Bašára) Asada," poukázal Ženíšek na změny v politice Turecka vůči Rusku a Sýrii.

Ženíšek se také domnívá, že je třeba, aby na situaci reagovala EU. "Turecko je na cestě k plné diktatuře a jako takové nemůže počítat s liberalizací víz ani s pokračováním přístupových rozhovorů," zdůraznil.

Odmítavou reakci mezinárodního společenství na snahu pučistů a následné Erdoganovy kroky očekává předseda ODS Petr Fiala. "Je nepřijatelné, aby armáda v demokratických státech určovala politiku silou. Stejně tak je ale nepřijatelné, aby vláda potírala i opozici, která s vojenským pučem neměla nic společného," uvedl.

Fiala se domnívá, že vývoj v Turecku dokazuje, že bylo chybou otevírat rozhovory o vstupu země do EU a připravovat uvolnění vízového styku. Podstatné podle něj je, aby se situace uklidnila.

"Musí nám záležet, aby Turecko byl stabilní spojenec v NATO, který zároveň respektuje prvky právního státu," řekl.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na otázku, jak prezident Miloš Zeman vidí poslední vývoj v Turecku, zda jsou represe adekvátní situaci nebo ohrožují tureckou demokracii, odkázal na své sobotní vyjádření pro rádio Impuls. V něm řekl, že pro Zemana je důležité, aby v Turecku nedošlo k velkému krveprolití a aby byly v Turecku zachovány demokratické principy.