Článek
Například poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL) takto adoptoval hrob české cestovatelské legendy Enriquea Stanko Vráze, který leží na Olšanských hřbitovech v Praze. Právu řekl, že se o projektu dozvěděl z televizní reportáže.
„Zaujalo mě, že hrob cestovatele Vráze je volný, je to osoba mně velmi blízká. Zaplatil jsem desetiletý nájem, to je jedna podmínka, druhá podmínka je dát hrob nějakým způsobem do kupy. To chci zrealizovat ještě před volbami,“ uvedl pro Právo Junek.
Někdy hrob adoptují zájmové spolky nebo kolektivy zaměstnanců
Náklady na údržbu místa Vrázova posledního odpočinku byly podle Junka vyšší, než čekal. „Taková legrace to zase není,“ řekl. Náklady na adopci hrobu a s ní spojenou opravu se mohou vyšplhat až do padesáti tisíc korun. Vráz na přelomu 19. a 20. století vydával cestopisy, projel Ameriku, Afriku a Asii a obohatil sbírky například Národního muzea.
O hrob kněze, politika a reformátora vězeňství Františka Josefa Řezáče, který žil v 19. století, měla zájem exministryně spravedlnosti, poslankyně za ANO Helena Válková. „Adopci hrobů považuji za jeden z mála projektů, který je velmi potřebný a zvyšuje respekt vůči osobnostem, jejichž duchovní odkaz by měl přetrvat,“ řekla Právu Válková.
Původně chtěla, aby Řezáčův hrob na Olšanských hřbitovech adoptovala Vězeňská služba, ale státním institucím nedovoluje adopci ministerstvo financí. Řezáčův hrob zástupně adoptovala Vězeňská duchovenská péče. Válková chce jednat s pražským magistrátem o uvolnění financí na podporu památníků. „Chci, aby na to byly vyčleněné peníze,“ uvedla.
Pocta Zemínové
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce co nejdříve adoptovat hrob Fráni Zemínové, která byla v meziválečných letech poslankyní za Českou stranu národně socialistickou a po roce 1948 byla v procesu s Miladou Horákovou odsouzena k 16 letům vězení.
„Celý život zasvětila politice a boji za lepší postavení žen ve společnosti, byla to odborářka a jedna z předních českých feministek. Bude mi ctí postarat se o hrob takové ženy,“ řekla Marksová Právu. Zemínová leží na Vinohradských hřbitovech.
Projekt zvyšuje respekt vůči osobnostem
Podle koordinátorky projektu Oldřišky Dvořáčkové ze Správy pražských hřbitovů mají politici stejně jako ostatní adopční nájemci k adopci hrobů většinou osobní motivy.
„Ve většině případů je to vztah k dílu, které po sobě zemřelý zanechal. Někteří si výslovně nepřáli uvést u svých jmen, že jsou poslanci,“ řekla Právu Dvořáčková. Jména adopčních nájemců jsou totiž u hrobů uváděna na informačních cedulkách s medailóny známých osobností.
V projektu je zahrnuto více než 250 hrobů. „Z tohoto počtu má už víc než 130 hrobů své adopční nájemce a ve velké většině případů už byly jejich péčí náhrobky i opraveny či restaurovány. V řadě dalších případů jednáme s konkrétními zájemci o adopci,“ uvedla Dvořáčková.
Úřední červená
Stejně jako exministryně Válková narazila Dvořáčková při jednání se státními úřady. „Státem zřízené instituce, jako jsou muzea, výzkumné ústavy a řada dalších, konzultovaly svůj záměr s ministerstvem financí. To jim ale vždy zaslalo vyjádření, že adopce hrobu, tedy z právního hlediska pronájem náhrobku ve vlastnictví hlavního města Prahy, touto institucí a jeho následná oprava, kterou se zavazuje adopční nájemce realizovat na své náklady, je v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech,“ řekla Právu koordinátorka projektu.
„Přesvědčit se je pokouším pokaždé, ale málokdy se najde jiné řešení. Někdy takový hrob časem adoptují zájmové spolky nebo kolektivy zaměstnanců, kteří prostředky na adopci po delším čase vyberou mezi sebou,“ doplnila.
Na svého adopčního nájemce čeká i hrob politika a novináře Julia Grégra na pražských Olšanských hřbitovech.
Víc než stovka hrobů zařazených do projektu na své adopční nájemce teprve čeká. K nim patří např. hrob politika a novináře Julia Grégra či malíře Františka Ženíška (oba jsou pohřbeni na Olšanských hřbitovech). Naopak své pečovatele už „našli“ Karel Jaromír Erben či Václav Matěj Kramerius, ležící také na Olšanech.
Správa pražských hřbitovů spustila před rokem a půl na opuštěné hroby veřejnou sbírku, ze které by měl být letos restaurován první hrob. Na 31. března plánuje také benefiční koncert v městské knihovně, na kterém vystoupí houslový virtuos Jaroslav Svěcený.
Nedávné odvolání ředitele Správy pražských hřbitovů Martina Červeného by se projektu dotknout nemělo. „Nepředpokládám to. Projekt je dost autonomní, rušit jej by nemělo žádný smysl,“ sdělil Právu Červený.