Článek
Podle něj nebyly po příletu polárníků vrtulníkem z argentinské antarktické stanice Marambio žádné vážné problémy.
„Stanici jsme našli až na pár drobných poškození vnějšího pláště, způsobených silným větrem během antarktické zimy, v perfektním stavu,“ uvedl Barták podle kterého členové expedice během prvních 24 hodin uvedli do provozu veškeré energetické systémy stanice.
Několik dnů bylo věnováno instalaci větrných elektráren na stožáry, kontrole a testům venkovních i vnitřních rozvodů vody, vztyčení antény pro komunikaci s okolními stanicemi a instalaci satelitního modemu, díky kterému může expedice posílat datové soubory do ČR. Nyní se členové jednotlivých odborných skupin začali věnovat vědecké práci.
„Nejprve byla získána data z našich klimatologických stanic, rozmístěných v různých lokalitách severní odledněné části ostrova. Údaje o ročním chodu teploty a dalších mikroklimatických charakteristik si pochvaloval nejen klimatolog Kamil Láska, ale i biologové, tedy Olga Bohuslavová a já,“ popsal Miloš Barták první kroky vědců. Podle něj byla získaná data základem pro posouzení vlivu trvale instalovaných expozičních komor (miniskleníčků) na růstové podmínky mechů a lišejníků.
„Je sice příliš brzy na detailní analýzu, ale přesto lze říci, že právě uplynulá antarktická zima byla dlouhá a současné léto je proti loňskému chladné a chudé na srážky,“ uvedl biolog. Na první pochůzky a terénní sběry se vypravili také geologové jejichž hlavním cílem je studium geologických struktur na pobřeží Antarktického poloostrova.
Průliv Prince Gustava, který musí skupina vedená Zdeňkem Venerou překonat na člunech, je však nyní podle Bartáka zaplněn krami a kusy ledu, což znemožňuje plavbu. Proto se odborné aktivity zatím soustřeďují na pobřežní pásmo ostrova. Patnáctičlenná skupina českých polárníků odletěla z Prahy do Argentiny třetího ledna.