Čeští piloti i personál F-35 budou muset podepsat doživotní mlčenlivost

Tento nezvyklý krok překvapuje jak bývalé šéfy letectva, tak bezpečnostní odborníky. Podle právníků to ale český právní stát umožňuje, i když to je nadbytečné, protože vojáci jsou vázáni tzv. vojenským tajemstvím.

Překvapený požadavkem ministerstva obrany je nedávný šéf armádního letectva generálmajor Petr Mikulenka, který byl prvním českým pilotem, jenž začal létat s gripeny. „Neznám normy USA a nevím, proč bude muset letecký personál podepisovat doživotní mlčenlivost, ale u gripenů i jiných systémů, které jsou také tajné, nic takového nebylo,“ řekl Právu Mikulenka.

Podobně mluví i jeho předchůdce generálmajor Jiří Verner. „Když jsme vstoupili do NATO, tak jsme létali na MiG-21 a tajnou prověrku museli mít ti, co létali v systému NATINADS (alianční systém ochrany evropského nebe – pozn. red.). Když jsme přešli na gripeny, tak museli tuto prověrku mít všichni piloti a technici, ale nikdo nemusel podepisovat mlčenlivost,“ řekl Právu bývalý šéf letectva Jiří Verner. Dodal, že nezná podrobnosti, ale že doufá, že podpis nezkomplikuje pilotům a technikům další kariéru, až odejdou z armády. „Když to řeknu v nadsázce, tak mně nic po odchodu z armády nebránilo, abych nastoupil k Lockheed Martin (výrobce F-35),“ dodal Verner, jenž po skončení závazku k armádě šel pracovat pro švédský Saab, který vyrábí gripeny.

Vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany a vedoucí týmu vyjednavačů nákupu amerických stíhaček F-35 Blanka Cupáková v rozhovoru pro Právo řekla, že Američané kladou vysoký důraz na zabezpečení utajovaných skutečností, a proto personál bude muset mít bezpečnostní prověrky na tajné a přísně tajné.

„Budou muset také podepsat řekněme dodatek k prověrce, z kterého vyplývá například, že budou mít doživotní mlčenlivost,“ poznamenala.

Bezpečnostní expert Milan Mikulecký soudí, že doživotní mlčenlivost mu přijde sice zbytečná, ale větší problém vidí v tom, že bude americký systém potřebovat velké množství prověřených lidí na stupeň tajné a přísně tajné.

Prověrky dělá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a například prověrka na přísně tajné trvá více než rok. „Protože všichni, kteří jen kolem toho letounu projdou, budou muset mít nejpřísnější prověrku a vzhledem ke kapacitám NBÚ a počtům lidí, kterých se to bude týkat, si nedokážu představit, že by se to dalo stihnout v termínech konce gripenů,“ řekl Právu Mikulecký.

Pronájem 14 gripenů by měl skončit do konce roku 2027, ministerstvo má opci na další pronájem do roku 2029, ale nyní vyjednává se Švédskem o prodloužení až do roku 2035, protože americké stíhačky přijdou nejdříve po roce 2030.

Podle oslovených advokátních kanceláří je sjednání doživotní mlčenlivosti podle českého práva možné. Podle advokátky Kateřiny Krejčí jsou v zákoníku práce vyjmenovány profese, kterých se týká mlčenlivost. „Jako jsou například právě zaměstnanci v ozbrojených silách. Ti mají povinnost mlčenlivosti ze zákona, není třeba ji zvlášť smluvně sjednávat,“ řekla Právu Krejčí.

Podle advokáta Lukáše Vaj­dy musejí vojáci podle zákona o vojácích z povolání „zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám“.

Zákon ale nemůže zavazovat vojáky, kteří už z armády odešli. „Zákon však nevylučuje uzavřít mezi stranami dohodu o mlčenlivosti, jejíž účinnost přetrvá i po ukončení služebního poměru u armády,“ řekl Právu Vajda. Dodal, že podobně může ministerstvo obrany podepsat smlouvy o mlčenlivosti i s civilními zaměstnanci.

Právník Pavel Svoboda z advokátní kanceláře Kropáček Legal Právu řekl, že pokud by vojáci zákaz mlčenlivosti porušili, tak by jim hrozila mnohamilionová pokuta.

„V případě vyzrazení utajovaných informací lze rovněž hovořit o trestněprávní odpovědnosti,“ dodal Svoboda. Při vyzrazení utajovaných skutečností, které by ohrozily národní bezpečnost nebo znehodnotily zbraňový systém, je sazba od dvou do 10 let.