Článek
Pacient jménem Jiří podstoupil zákrok zhruba před třemi týdny a podílely se na něm dva špičkové týmy – přednosty Roberta Lischkeho z Fakultní nemocnice v Motole a přednosty Kardiocentra Jana Pirka z Institutu klinické a experimentální medicíny.
Mužův stav se zlepšuje. Učí se dýchat, začíná chodit a podle svých slov se cítí výborně. Pokud se bude dál zotavovat, mohl by motolskou nemocnici opustit už začátkem příštího roku. Souběh onemocnění, jimiž muž trpěl, se podle lékařů objevuje pouze u tří procent pacientů s cystickou fibrózou.
Pacient čekal na zákrok 2,5 roku a v posledních dnech dokázal ujít nejvýše 100 metrů a to pouze s kyslíkovou bombou. "Zdravotní stav se zhoršoval. Museli jsme si pospíšit, protože pak pacient nemá rezervy, aby tak náročný výkon mohl zvládnout," vysvětlil Lischke.
"Víte, na co se nejvíc těším? Těším se na život, to je všechno, co k tomu můžu říct," uvedl Jiří. Poděkoval za péči všem zdravotníkům, kteří se o něho prý výborně starají. Nyní už pobývá na standardním pokoji.
Rozhodují první tři měsíce
Náročná operace trvala osm hodin a orgány pocházely od jednoho českého dárce. Podle Lischkeho bylo podmínkou, aby oba orgány, srdce a plíce, dobře fungovaly, shodovala se krevní skupina a plíce se podobaly velikostí. Ve světě se ročně odehraje zhruba sedm desítek takovýchto zákroků.
Oba orgány se transplantují najednou, v jednom okamžiku tak zůstane hrudní koš prázdný. "Ze zemřelého se odeberou jako celek," popisuje kardiochirurg Pirk. Blok orgánů se po ošetření uloží do vaku s ledem, odkud se po více než hodině vyjmou a našijou se do příjemce. Rizikem může být pooperační krvácení, porucha funkce jednoho z orgánů nebo infekce. Po transplantacích je nejrizikovější první měsíc. Pokud Jiří přečká první tři měsíce, má podle Pirka vyhráno.
Transplantace plic vyjde dva milióny korun a srdce 1,7 miliónu, podle šéfa IKEM Aleše Hermana se ale nepodřizuje nějakému finančnímu limitu.
Žena žije s transplantovaným srdcem a plícemi již sedm let
Obě instituce, jež se na zákroku podílely, plánují, že podobné operace by mohly společně provádět minimálně dvakrát ročně.
První takováto operace se v ČR odehrála před sedmi lety. Pacientka dodnes žije. Lékaři s další operací čekali kvůli tomu, že nebyl souběh čekajícího pacienta a vhodného dárce.