Článek
Na seznamu jsou podle ní jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.
Hrad se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k žádosti vyjádří v pondělí, minulý měsíc Zeman nicméně repatriaci českých krajanů podpořil. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) už dříve uvedl, že k ní nevidí důvod.
"Jde asi o 40 rodin z volyňské oblasti a asi o 37 z té válečné východní oblasti," uvedla Doušová, která na počátku 90. let pomáhala organizovat druhou velkou repatriační vlnu volyňských Čechů do vlasti jejich předků a dnes je v Česku zastupuje. "Je to žádost prezidentovi, aby pomohl dostat ty rodiny do Čech," přiblížila obsah dopisu, který tentokrát putoval na stůl pouze Zemanovi.
Zeman to vidí nadějně
"Prezident to vidí nadějně. Říkal, že už jednal s ministerstvem vnitra pozitivně a s ministerstvem zahraničí to vidí ještě nějak dlouhodobě," tlumočila Doušová názor Zemana. Prezidentovo vyjádření se chystá jeho mluvčí tlumočit v pondělí na tiskové konferenci.
Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček ve čtvrtek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu uvedl, že Zeman se chce ohledně volyňských Čechů v první řadě zasadit o "smír" a sjednocení názorů mezi ministerstvy vnitra a zahraničí.
Podle Kmoníčka má vnitro snahu nalézt řešení situace na rozdíl od ministerstva zahraničí, které k problematice poskytuje proměnlivé informace. Zeman se prý nad tímto tématem v pátek setká se Zaorálkem. Kmoníček odhadl, že pokud by vláda s přesídlením krajanů z Ukrajiny souhlasila, mohli by první zájemci dorazit do Česka ještě letos.
Zeman už 11. září požádal ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), aby vyhověl požadavku na repatriaci 40 rodin volyňských Čechů, kteří se na české představitele obrátili s touto žádostí v březnu na pozadí vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu o Krym.
Zaorálek se následně vydal do Žytomyru a setkal se tam s krajany, nezískal však prý dojem, že volyňští Češi touží po hromadném stěhování do Česka, ani že by je k tomu situace v regionu nějak nutila. Uvedl tehdy, že ministerstvo neplánuje žádný masový přesun krajanů do Česka a chce jim pomáhat spíše na místě, například zajištěním dalšího učitele češtiny.
Zaorálek měl prý tlačit na krajany, aby zůstali
Podle Doušové se však tito lidé bojí o svém přání odejít do Česka veřejně mluvit, neboť na ně v tomto směru vyvíjejí tlak české zastupitelské úřady na Ukrajině. Podle jejích informací tento tlak vzešel přímo z Prahy od Zaorálka a z ministerstva zahraničí.
"Ministerstvo zahraničních věcí věnuje českým krajanům intenzivní pozornost a podporu. Se zástupci volyňských Čechů a všemi dalšími krajany na Ukrajině pravidelně komunikujeme o jejich potřebách, nedávná cesta ministra Zaorálka za krajany je toho důkazem," reagovala mluvčí ministerstva Johana Grohová.
Zmínila, že úřad krajanům už na jaře zjednodušil vydávání víz do ČR včetně odpuštění vízových poplatků. "Všichni krajané mají již několik let možnost získat za zvýhodněných podmínek povolení k trvalému pobytu v České republice," doplnila.
"Já mám tuto informaci od krajanů, kteří mi píšou. Naše konzuláty se k nim do té doby, než vypukla válka, chovaly úžasně. Pak se to ale změnilo a lidé říkají, že se bojí chodit na konzulát. Cítí, že už nejsou tak vítáni a že není vítána jejich snaha se přestěhovat. Mají proto pocit, že je to vedené instrukcí z ministerstva zahraničí," vylíčila Doušová.
Na přání krajanů proto prý předala novou žádost pouze Zemanovi. "Nechtějí, dokud to vláda neschválí, abych dávala jejich jména, adresy a rodná čísla ministerstvu zahraničí," poznamenala.
První dvě žádosti z března neobsahují konkrétní jména žadatelů o repatriaci. Předsedkyně českých spolků na Ukrajině Ludmila Muchinová před časem uvedla, že ví pouze o třech rodinách, které se chtějí vrátit do Česka.
Volyňští Češi by rádi odešli do Česka
V připravovaném dokumentárním filmu režiséra Jakuba Motejzíka a scenáristky Lenky Králové Moje soukromá válka, jsou zachyceny přes dvě desítky volyňských Čechů, kteří by prý rádi odešli do Česka a někteří z nich žádají prezidenta o pomoc s přesídlením. "Pane prezidente, moc vás prosím pro tu mládež, abyste pomohli se stěhovat do Čech, do rodiny našich předků," obrací se na záběrech z letošního jara lámanou češtinou jedna z volyňských Češek na hlavu státu.
Na Ukrajině v současnosti žije zhruba 5000 lidí, kteří se hlásí k českému původu. Do bývalého Československa se v minulosti vrátily dvě početné vlny tamních krajanů. Po druhé světové válce přišlo asi 40 000 potomků někdejších emigrantů z Čech a na počátku 90. let další téměř 2000, kteří domovy opustili především kvůli zdravotnímu ohrožení po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Podle Doušové se však tito lidé bojí o svém přání odejít do Česka veřejně mluvit, neboť na ně v tomto směru vyvíjí tlak české zastupitelské úřady na Ukrajině. Podle jejích informací tento tlak vzešel přímo z Prahy od Zaorálka a z ministerstva zahraničí.
