Čeští europoslanci se chtějí vypravit do centra pro uprchlíky v Albánii

„Co mám informace, Albánie ještě řešila, zda tam mají být lidé v uzavřeném táboře, aby nemohli utéct. Bude to tak,“ uvedl europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Na místo se chce vypravit spolu s kolegy ještě v říjnu jakožto člen výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zkráceně LIBE.

„Procedura musí probíhat mimo Evropskou unii tak, aby se snížil nápor migrantů do jejích členských zemí,“ popsal Zdechovský. Migranti zadržení na cestě z Afriky mají být převezeni do albánského přístavu Shëngjin a následně do obce Gjadër.

Žádosti o azyl budou vyřizovat italští úředníci podle svých pravidel, centrum by mohlo zpracovat až 36 tisíc žádostí za rok. Smlouva mezi oběma zeměmi je uzavřena na pět let. Kdo bude úspěšný, bude moci vstoupit na území EU, v opačném případě by se měl vrátit do země, ze které se na cestu do Evropy vydal. Převážet se sem mají uprchlíci z takzvaně bezpečných zemí, u kterých je pravděpodobné, že jim azyl nebude poskytnut a budou se muset vrátit, odkud do Evropy přišli.

O cestě do Albánie uvažuje i další europoslanec a člen zmíněného výboru Jaroslav Bžoch (ANO). „Zatím lze jen těžko hodnotit, zda to bude fungovat, ale dle mého názoru je to správný směr,“ řekl.

Do Albánie se na jaře chystá i europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha), která je však k projektu podle svých slov skeptická. „Z bezpečnostního hlediska by bylo lepší, aby takové centrum bylo nejen mimo Evropskou unii, ale také mimo Evropu,“ uvedla.

Podle Zdechovského čekají všechny evropské státy na to, jak projekt v Albánii dopadne. „Podle toho se rozhodne, jestli se neuzavřou podobné dohody třeba s Tuniskem, Marokem nebo Egyptem,“ uvedl Zdechovský.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) si myslí, že se musejí hledat i tyto netradiční způsoby řešení migrace. „Tato forma, kterou zvolila Itálie, může odrazovat migranty od riskantní cesty přes Středozemní moře a sníží počet tragických úmrtí na této migrační trase,“ popsal Krutílek. Osobně se však do Albánie nechystá, protože se chce v Evropském parlamentu věnovat hlavně energetice a průmyslu.

Dohodu mezi Albánií a Itálií označila jako „kreativní řešení“ i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, azylové centrum pozorně sleduje i britský premiér Keir Starmer. „Zajímá mě, jak to bude fungovat, myslím, že to zajímá všechny,“ uvedl Starmer.

Také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prosazuje větší spolupráci s takzvanými třetími zeměmi, tedy státy mimo Evropskou unii. Je jako jeden z 15 unijních ministrů podepsán pod květnovým otevřeným dopisem Evropské komisi, aby hledala nové cesty boje s nelegální migrací, zmíněna je v dopise právě i dohoda mezi Itálií a Albánií.

Albánský premiér Edi Rama však minulý týden zchladil nadšení ostatních unijních zemí, které by pomýšlely na uzavření podobné smlouvy s jeho zemí. „Tato dohoda je exkluzivní pro Itálii. Milujeme všechny země, ale Itálii bezpodmínečně,“ řekl Rama. Itálie zase podporuje Albánii na její cestě do Evropské unie, byť Rama vyloučil, že by to mělo s dohodou o uprchlících souvislost.