Článek
„K otázce přijetí tvrdších sankcí nepanuje mezi státy EU jednota,“ napsala Novinkám europoslankyně ANO Dita Charanzová.
Na tvrdších sankcích se musí totiž shodnout všechny členské země, jednotlivé státy mohou konkrétní návrhy vetovat.
EU představila další sankce proti Rusku
„Snažíme se proto, aby byly sankce rozumné, a ne že zakážeme pomalu dýchat Rusům. Nechceme vyprovokovat vetování u zemí, které jsou na hraně,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Hlavním problémem je Německo
Česká republika dlouhodobě tvrdší sankce podporuje. „Pokud bude mít (ruský prezident) Putin peníze na válku, tak ji dál povede,“ řekl Novinkám europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Země typu Německa a Maďarska by ale chtěly sankce mírnější,“ uvedl.
U západního souseda je podle něj problémem závislost na ruském plynu. V Maďarsku hrají roli zase nadstandartní vztahy prezidenta Viktora Orbána s Putinem.
Rusko uvalilo sankce na amerického prezidenta Bidena
„Hlavním problémem je nicméně Německo, které se bojí, že by tvrdší sankce měly pro něj výrazné dopady,“ nastínil situaci na evropské půdě.
Debata o bezletovém prostoru
Mezi tvrdší sankce se dá podle Charanzové zahrnout embargo na dovoz plynu, uhlí a ropy z Ruska. Podle dalších europoslanců je prostor i pro odstřižení dalších ruských bank od platebního systému SWIFT.
Podle pirátské europoslankyně Gregorové by mohly více dopadnout na ruské oligarchy, možností je například větší omezení vývozu luxusního zboží. Reálná debata se má podle ní vést na evropské půdě také o bezletové zóně, a to alespoň nad humanitárními koridory.
Europoslanci: Okamžitě zastavme dodávky plynu z Ruska, platíme tanky pro Putina
„Je to citlivé téma, které by mohlo vést k eskalaci konfliktu. I kdybychom se ale jenom bavili o tom, že ji chceme umožnit, tak je to důležité,“ vysvětlila Novinkám.
„Putin totiž operuje s tím, že se toho bojíme,“ dodala Gregorová.
Europoslanci vyzvali, aby se Ukrajina stala kandidátem vstupu do EU
