Českým poslancům rostou platy rychleji než německým

I průměrné mzdy v Česku rostly v posledním desetiletí rychleji než v Německu. Tam se zvedly z 3500 euro (asi 94 500 korun při tehdejším kurzu 27 korun za euro) v roce 2014 na zhruba 4400 až 4500 euro (110 až 112 tisíc korun při kurzu 25 korun za euro) v letošním roce, tedy zhruba o třetinu.

V Česku se průměrná mzda zvýšila z 24 768 korun v roce 2014 na 44 943 korun v prvním pololetí letošního roku, vyskočil tedy asi o 75 procent.

I tak se ale ukazuje, že čeští poslanci mají nakročeno dohnat platy svých německých protějšků rychleji než zaměstnanci, jak sliboval nedávno v České televizi premiér Petr Fiala (ODS).

„Je zřetelně vidět, že platy českých politiků rostly rychleji než průměrné platy,“ poznamenal pro Novinky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Jak němečtí, tak i čeští poslanci si přitom v uplynulých letech platy několikrát zmrazili. Příjmy si nezvýšili v době pandemie covid-19, tedy v letech 2020 a 2021. Čeští poslanci si stejnou platovou hladinu drželi až do roku 2022. Pak jim však plat razantně vyskočil skoro o 12 tisíc korun, z 90 tisíc na 102 tisíc. Německým zákonodárcům se oproti tomu plat meziročně zvyšuje obvykle o stovky či desítky eur, což může být v přepočtu až několik tisíc korun.

„Měsíční odměna se upravuje jednou ročně k 1. červenci a v současné době je na úrovni 11 227 eur. Vychází z nominálního mzdového indexu vypočítaného Spolkovým statistickým úřadem,“ uvádí německý Spolkový sněm.

Při kurzu 25 korun za euro tedy berou asi 280 tisíc korun. Dlouhodobě se plat německého poslance pohybuje okolo 2,3násobku německé průměrné mzdy. Ta letos činí zhruba 4500 euro.

Platy českých poslanců se od roku 1995 vázaly na platy státních úředníků, jejich platová základna byla v relaci nejvyššího stupně platového tarifu. V současnosti platovou základnu stanovuje vyhláškou ministerstvo práce jako pevnou částku. Od 1. ledna 2024 činí 94 775 korun, základní plat poslance se počítá jako součin základny a koeficientu 1,08, dělá tedy asi 102 tisíc korun. V příštím roce má podle novely, kterou prosazuje vláda a kterou opozice odmítá, vyskočit základna na 101 tisíc, plat tedy na 109 tisíc korun.

Ve skutečnosti však základní plat bere ve Sněmovně jen hrstka zákonodárců. Drtivá většina totiž pobírá desetitisícové příplatky za funkce v komisích či výborech. Například předseda výboru už bere plat 144 tisíc korun, od příštího roku by to podle novely zákona mělo být přes 155 tisíc.

Němečtí i čeští zákonodárci k platu dostávají tučné náhrady. Němci mají vedle platu paušální příjem 4 725 euro (118 tisíc korun) na pokrytí nákladů spojených s výkonem funkce. Dohromady i s platem mají tedy skoro 400 tisíc korun.

„Poslanci také mohou pobírat náhradu za cestování mezi místem bydliště a místem jednání parlamentu. Výše těchto náhrad bývá různá v závislosti na konkrétních pravidlech a podmínkách platných pro poslance Spolkového sněmu v Německu,“ sdělil Novinkám tiskový odbor německého Spolkového sněmu.

Čeští poslanci mají náhrady rozdrobené, ale i jim dohromady vydají na slušnou částku. Každý poslanec dostává měsíčně 15 200 korun jako paušální náhradu za reprezentaci. Na dopravu čerpají poslanci paušální částku podle vzdálenosti svého bydliště od parlamentu. Částka se pohybuje mezi 38 tisíci až 56 900 korun měsíčně.

Další náhrady poslanci čerpají až po prokázání výdajů. Mezi 14 a 32 tisíci korunami dostávají poslanci na pronájem své kanceláře, a to podle města, kde se nachází, přes 20 tisíc mají poslanci měsíčně na přechodné ubytování, víc než 23 tisíc měsíčně pak na odbornou a administrativní práci a až 5000 korun měsíčně na telefon a internet.

Pokud by poslanec čerpal maximální možné náhrady a zároveň měl funkci předsedy výboru, přijde si na 296 tisíc korun měsíčně. K tomu Sněmovna každému z nich platí asistenty, měsíčně jim rozdělí 55 500 korun.

Za srovnání stojí i plat českého premiéra s platem německého kancléře. V roce 2014 měl český premiér plat bez náhrad 150 tisíc korun, v příštím roce si podle návrhu zákona má přijít na necelých 294 tisíc korun. K tomu pak bere premiér paušální náhradu ve výši 37 procent platové základny. Ta má být podle nového zákona přes 101 tisíc korun, premiér by si tak přišel k platu na 37 tisíc korun.

Kancléřka Angela Merkelová brala v roce 2014 asi 22 tisíc euro, tedy zhruba 590 tisíc korun. Olaf Scholz si letos má přijít na zhruba 35 tisíc euro měsíčně, tedy asi 945 tisíc korun.

V současné době se o platy politiků hádá opozice s vládou Petra Fialy (ODS). ANO a SPD navrhuje, aby se platy zmrazily. Podle politologa Otty Eibla je na místě, aby čeští poslanci přišli se zákonným automatem, podle kterého se budou jejich platy počítat, aby o nich nemuseli rozhodovat sami. „Vypadá to špatně, když si politici hlasují o zvyšování vlastních mezd,“ poznamenal.

I automat má však své problémy. „Svazuje se tím rozpočet. Paralelně by tak mohlo růst víc výdajů najednou,“ varoval Eibl.

Celá debata o platech je však podle něj nešťastná. „Měli bychom chtít, aby zákonodárci byli dobře odměněni a nehledali si přivýdělek jinde a byli odolní vůči lobbistickým tlakům. Dobře zaplacený politik snižuje riziko korupčního jednání,“ uzavřel.