Článek
Proslavil jej především výzkum tasemnice a do povědomí veřejnosti se dostal, když sám na sobě vyzkoušel šest druhů parazitů včetně vajíček tasemnic, která snědl. Podle jeho slov mu vždy bylo dobře a pomohlo to výzkumu. Nyní se ocitl v prestižní vědecké společnosti, vždyť přibližně pět set současných členů americké akademie věd se může pyšnit Nobelovou cenou. Americká akademie letos zvolila 120 nových členů ze Spojených států a 24 mezinárodních členů z celého světa.
„Je to první cena, ze které jsem se opravdu orosil,“ konstatoval Lukeš, který za svou vědeckou práci získal už celou řadu významných ocenění.
Lukeš se profesně věnuje parazitologii; zabývá se molekulární a buněčnou biologií parazitických prvoků, kteří způsobují řadu závažných onemocnění. Od roku 1987 pracuje na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a od roku 2003 působí také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je autorem nebo spoluautorem více než 400 odborných článků ve vědeckých časopisech, které byly dosud citovány téměř 18000krát s Hirschovým indexem 63.
Od roku 2004 je členem Učené společnosti ČR, v roce 2014 byl zvolen členem Americké mikrobiologické akademie a o rok později se stal členem Evropské mikrobiologické akademie. Od roku 2018 se zařadil mezi členy prestižní Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) a v roce 2023 se stal členem Evropské organizace pro molekulární biologii EMBO.
Julius Lukeš získal jako jediný český vědec prestižní americké ocenění
V historii působili v NAS dva čeští vědci. Jako první byl zvolen v roce 1995 neurofyziolog Jan Bureš (1926–2012), jako druhý o dvacet let později virolog Jan Svoboda (1934–2017). Díky své afiliaci k Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR reprezentuje Českou republiku v NAS také molekulární biolog David M. Sabatini, který byl zvolen jako řádný člen NAS v roce 2016.
Biologové žádají větší ochranu parazitů
