Článek
Ta nyní žaluje stát, po kterém chce 6,3 miliónu za to, že byla několik let popotahovaná kvůli komplikacím při domácím porodu v roce 2009. Dítě tehdy několik měsíců po porodu zemřelo a české úřady ji kvůli tomu začaly stíhat. Jenže v roce 2014 ji soudy po zásahu Ústavního soudu uznaly nevinnou, protože rodička jí zatajila, že její předchozí porod byl komplikovaný.
Žádost Königsmarkové o odškodnění začal v úterý řešit Obvodní soud pro Prahu 2. Soudkyně Šárka Henzlová však případ odročila na říjen, kdy má Königsmarková předložit důkazy o své majetkové i nemajetkové újmě.
Roli hraje každá minuta
V Česku není zákonem stanovena žádná komora porodních asistentek. Proto se samy spojují do občanských sdružení nebo spolků. V unii Königsmarkové je jich pouze několik desítek a patří k těm menším.
Výkonná ředitelka unie Kateřina Hájková Klíčová Právu sdělila, že podle unie jsou domácí porody bezpečné, když se zachovají tři základní pravidla. Prvním je, že jde o plánovaný porod. Dalším pravidlem je, že je u něj přítomna porodní asistentka, a třetí podmínkou je, že existuje systém návazné péče. Znamená to, že porodní asistentky spolupracují s nejbližší nemocnicí nebo se záchrannou službou.
Hájková Klíčová ovšem připustila, že některé rodičky mohou být vyhodnoceny jako rizikové, a proto by neměly rodit doma.
Největším sdružením je však Česká společnost porodních asistentek, která má několik set členek. Její předsedkyně Ludmila Lukešová Právu naopak sdělila, že doménou této společnosti je odmítání porodů doma. Především z toho důvodu, že představují riziko pro dítě a matku.
Česká společnost porodních asistentek je pro zachování intimity a soukromí pro páry, ale podle nich je toho možné docílit i ve stávajících porodnických zařízeních.
České porody řeší i štrasburský soud
„Porodnictví je velmi nebezpečné a záludné a v dnešní době, kdy vám záchranná služba garantuje dojezd do dvaceti minut, je velmi nebezpečné, protože tam hraje roli každá minuta, v jakém stavu přivedete to dítě na svět,“ řekla Lukešová.
Ačkoli zastánkyně domácích porodů zpravidla k argumentaci používají fakt, že v minulosti se také rodilo doma a bylo to přirozené, podle Lukešové chybí i dodatek v podobě dat o novorozenecké a mateřské úmrtnosti z dané doby, která byla nepoměrně vyšší než dnes.
Možné světlo by do problému mohlo vnést rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva. Alexandra Krejzová a Šárka Dubská se rozhodly dát Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, protože jim neumožnila domácí porod s pomocí asistentky. Evropský soud rozhodl již v roce 2014, že cíl státu ochránit matku a dítě je legitimní a v souladu se zákonem, nicméně Česká republika by měla zvážit korekci systému. Proti tomuto rozhodnutí ale obě matky podaly stížnost, a tak kauzu řeší velký senát Evropského soudu.
„Předpokládám, že když neuspějeme, tedy když velký senát rozhodne podobně jako Evropský soud, tak alespoň podrobí ten systém nějaké kritice a dá nějaký návod, v jakých mantinelech se má stát pohybovat,“ popsala v úterý Právu právní zástupkyně Dubské Zuzana Candigliota.
Upozornila i na stanovisko výboru OSN pro odstranění diskriminace žen z března 2016, kdy Česko bylo zkritizováno, že české ženy nemají možnost vybrat si, kde budou rodit.
Řeší se i vznik porodních domů
Podle České gynekologické a porodnické společnosti ovšem domácí porody představují velké riziko. Proto v zájmu zdraví obyvatel České republiky podle nich není vhodné, aby nastávaly takové legislativní úpravy, které by domácí porody podporovaly.
Toto stanovisko podpořilo 24 odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, mezi nimi i Česká neonatologická společnost či Česká pediatrická společnost.
Problematice se věnuje od loňského ledna i pracovní skupina při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která spadá do kompetencí ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Řeší mimo jiné i možnost vzniku porodních domů, které by nahradily leckde neosobní přístup lékařských zařízení.