Český rozhlas Brno slaví stovku. Pro zájemce pořádá den otevřených dveří

A protože stovka už stojí za oslavu, začalo brněnské studio pořádat dny otevřených dveří, kdy si lze ikonickou budovu i její technické zázemí, které nebývá pro posluchače obvykle přístupné, prohlédnout zblízka.

Tak tomu je i o tomto víkendu, kdy dokonce během prohlídek probíhá naživo plnohodnotné vysílání. To se vytváří v mimořádně zřízeném studiu číslo sedm, kam mají i během vysílání přístup návštěvníci, kteří měli to štěstí a na omezené prohlídky se dostali.

„Já už bych skoro mohla jet domů. Manžel miluje hokej a do Brna mě poslal, když slyšel, že mezi lidmi, kteří zde budou rozdávat autogramy, bude i legendární Jarda Meixner. Podpis už mám, ale domů nejedu. Prohlídku si nenechám ujít,“ řekla Novinkám viditelně dojatá a taky spokojená Žofie Tučková z Břeclavi, která poslechem pomáhá vytvářet rekordní „návštěvnost rádia“. Brno je totiž nejen nejstarší regionální stanicí v zemi, ale s průměrnými sto sedmi tisíci lidmi i nejposlouchanější.

Tyto a mnohé další zajímavosti se skupinka dovídá od editora Miloše Šenkýře, který spolu se svými dalšími kolegy prohlídky vede.

Jak vysvětluje další rozhlasačka Julie Kalodová, mimořádný program se vysílá v tomto případě z bývalé bankovní haly, kde studio pro tento účel vzniklo.

A zatímco v hale vítá ve svých Srdcovkách herec a moderátor Zdeněk Junák další hosty, na střeše se už návštěvníci kochají nejen úžasnými výhledy na Brno, ale vstřebávají i informace o genialitě slavného architekta, jehož dílo jezdí obdivovat i z dalekého Japonska.

Je to třeba funkční zahrada na rovné střeše budovy, která byla postavena v roce 1925 pro českou banku Union, což ve své době byl zcela neobvyklý počin. Je to i mohutný prosklený světlík na střeše budovy. Kostka, která přivádí do domu nejen světlo pro všechna patra, ale její tepelný efekt zajistil i vytápění všech chodeb, které se kolem světlíků obtáčejí.

A jak Šenkýř upozorňuje, všechny prvky včetně kovových mosazných kliček či obložení dlažbou uvnitř světlíku jsou původní. A jak to, že pod samotným vrcholem „skleníku“ je odstín dlažby jiný než ve spodnějších prostorách?

„Jednoduše si to někdo asi špatně spočítal a dlaždice jednotného odstínu došly,“ vysvětluje průvodce.

Samostatnou kapitolou je ikonické točité schodiště budovy, kdy kovový základ tvoří přímo při jeho tvorbě vytvořené, a tedy i tvarované dřevné madlo. Jsou na něm znát léta používání, a když se prováděla rekonstrukce budovy a dřevo bylo opatrně sňato, zachovalo si dokonce svoji tvarovou paměť.

„Nestačím ani dýchat, a pokud mi zůstává otevřená pusa, tak se nezlobte,“ říká jedna z návštěvnic, když si uvědomí, že stejně jako ona se madla drželi Oldřich Nový, Karel Höger, Vítězslav Nezval, Gustav Brom a mnozí další slavní.

Pravda, návštěvnický den poněkud zkomplikoval práci technikům, bez nichž vysílat nelze a kteří měli co dělat, aby se soustředili na vše potřebné, co je v přímém přenosu nutné, když jim na záda „dýchali“ a dotazy poněkud rušili návštěvníci.

Ale i to ke kouzlu návštěvnických dnů, které končily po nahlédnutí do bohatého klimatizovaného archivu pod zemí – a jak jinak – v trezorové místnosti někdejší banky s mohutnými bankovnímu vraty, patří.

Další prohlídky, které jsou součástí Open House Brno, budou následovat. Je však nutné se na ně předem objednat.