Článek
Jedním z důvodů je i fakt, že v ČR nejsou dostupné flexibilní úvazky pro ženy pečující o děti tak jako v jiných státech.
"Ve chvíli, kdy ženy nemusejí rozvíjet své schopnosti právě díky mateřství, protože vypadnou z trhu práce, to pravděpodobně působí na pokles kompetencí, protože není stimul. A kde není stimul, není rozvoj," řekl Matějů. To má podle něj fatální důsledky pro pozdější období.
Vysvětluje to nejspíš i skutečnost, proč mívají ženy až čtyřicetiprocentní mzdu ve srovnání se stejně vzdělanými muži. "Je to špatně, ale to vysvětlení tady určité je," podotkl.
OECD počátkem tohoto týdne zveřejnila první výsledky z výzkumu PIAAC. Zkoumal osoby ve věku 16 až 65 let na přelomu roku 2011 a 2012, zúčastnilo se ho celkem 24 vyspělých států. Výsledky projektu byly tématem dnešní odborné konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, která se pořádala na Vysoké škole finanční a správní v Praze. [celá zpráva]
Vysokoškolačky v nevýhodě
Podle výkonné ředitelky Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) Simony Weidnerové přerušení kariéry v souvislosti s nástupem na mateřskou postihne spíše ženy s nižším vzděláváním.
"Pro ně je kariérou rodina," uvedla. Ženy vysokoškolačky naproti tomu přerušují kariéru na co nejkratší možnou dobu. Současný systém české sociální politiky ale dobré podmínky pro vysokoškolačky nevytváří, upozornila. "Když se podíváme na návratnost vysokoškolského vzdělání, tak v porovnání mužů a žen mají ženy podstatně menší návratnost," zdůraznila.
Weidnerová míní, že by se měl změnit zákon v nemocenském pojištění, aby ženy měly výhodnější podmínky pro práci na mateřské a rodičovské dovolené. Částečné úvazky jsou podle ní nabízeny málo a jsou obtížně dostupné.
Situace má dopad na důchody žen, které negativně ovlivňuje doba mateřské dovolené a délka studia. Tím se otevírají rozdíly mezi výší penzí u mužů a žen.