Článek
V Kalifornii bylo po osmé hodině večer, 24. března 1949. Během dvacátého prvního oscarového finále venku sněží. Naopak v hollywoodském The Academy Theatre probíhala sláva. Na pódium vystoupí tehdejší prezident Akademie Jean Hersholt, aby vyhlásil vítěze v kategorii zvláštních cen.
Jedním z nich je i dvanáctiletý Čech Ivan Jandl, jemuž byla udělena malá soška za roli ve švýcarsko-americkém filmu Freda Zinnemanna Poznamenaní (The Search/Die Gezeichneten). Drobný blonďák se to dozví ovšem až z telegramu, odeslaného o den později ze Santa Moniky do Libně: ,, Vyhrál jsi speciální cenu Akademie za nejlepší dětský herecký výkon. Srdečně gratuluji. Fred Zinnemann."
Pro pozlacenou sošku si nemohl osobně přijet, přivezli mu ji společně se Zlatým glóbem na pražské ředitelství Státního filmu zástupci americké Akademie. Jandl dostává řadu nabídek ze zahraničí, měl dokonce točit s mladou Bardotovou film o dvou trosečnických dětech. Jenže noví generálové socialistické kinematografie mají jiné plány. Rozhodli, že kluk zůstane doma.
Jandlova hvězda ve Zlíně
Laureát, jehož se podařilo komunistické moci během let téměř dokonale utajit, se objevil ještě v několika českých filmech, než se donucen okolnostmi vydal na mnohem prozaičtější kariéru. Dožil jako potravinářský technik, divadelně jen ochotničil.
Památku zapomenutého herce připomene v květnu Česká televize odvysíláním snímku Poznamenaní a na zlínském filmovém festivalu (27. května - 2. června) získá Jandl svoji hvězdu na Chodníku slávy dětských herců, jehož patronem je nadační fond Kapka naděje.
Dnes můžeme litovat, že filmů, v nichž si tento talent zahrál, bylo bohužel poskromnu. Je jedním z chlapců, kteří maďarsky odříkávají otčenáš ve slovenském filmu Martina Friče Varúj! (1946). Objevil se v epizodě Machovy Zelené knížky (1948) a také v roli žáka Lojzka v Krejčíkově filmu Svědomí (1948). Pracovně se sešel se slavným ruským hercem Nikolajem Čerkasovem při dabování Dětí kapitána Granta.
Vychoval ho Dismaňák
Ivan Jandl (narozen 24.1.1937) byl jedináček, který doma hrál do úmoru na piano a chodil do rozhlasového Dismanova souboru. Ačkoliv ve třech letech prodělal dětskou obrnu, zázrakem se zotavil, a byť lehce napadal na jednu nohu, kopal i ve fotbalovém týmu Čechie Karlín.
Počátkem roku 1947 přicházejí do vinohradského studia "šestky" cizí filmaři a hledají dětského představitele do hlavní role. "Vybral si nás několik kluků a chtěl, abychom mu předvedli výstup. Já jsem se vžil do role režiséra ve studiu a ve svých deseti letech jsem se složitě vyšplhal na židli za režijní pult a do telefonu jsem naoko vynadal režiséru Hoblíkovi. Že se mi tu plete ve studiu, kde máme natáčet antickou komedii," vzpomínal později Jandl.
Drobný blonďák Ivan Jandl se o svém ocenění dozvěděl až z telegramu. Foto: Archív Jiřího Menšíka
Role byla jeho a drobný blonďák si zahrál ve filmu Poznamenaní, který se zabýval osudy poválečné repatriace malých dětí zavlečených za druhé světové války z celé Evropy na území říše. Jandl hraje českého chlapce Karla Malíka, kterého se snaží najít jeho maminka, ztvárněná operní pěvkyní žijící v USA Jarmilou Novotnou.
Film je poznamenaný dobou a vedle šťastného, jímavého závěru je v něm spousta patosu. Nicméně většina dětských představitelů zažila osud svých postav - dětí bez rodičů a bez domova a snímek byl natáčen mezi rozbombardovanými exteriéry Mnichova, Norimberku či Dachau. Ivanovým partnerem a kamarádem před kamerou se stal malý Montgomery Clift.
Na Jandlovi oceňovala kritika poezii jeho tragického výrazu i jímavý tichý hlásek, kterými vyjadřoval zármutek a útrapy nešťastného dětství. Film sklidil velký ohlas a Ivan se na několik dnů stal největší dětskou hvězdou na světě. Domů k Jandlům chodily stovky obdivných dopisů z celého světa. Americký scenárista Joseph Lee Murphy mu třeba napsal, že je dvojníkem jeho syna, který v dětství tragicky zahynul. Jaroslav Foglar blahopřál jménem Rychlých šípů, napsala i slavná dětská hvězda Shirley Templová.
Herec, průvodčí, kontrolor
Ivana lákal svět divadla a tak se po maturitě hlásil na divadelní fakultu. Jenže tam jej nevzali s odůvodněním, že neměl přijímat cenu Americké akademie. Nakonec ani rodiče jeho hraní nepřáli a dospívající Jandl pochopil, že se přece jenom nenarodil na šťastné planetě. Ve druhé polovině padesátých let vystřídal řadu profesí, stal se úředníkem Klubu čtenářů, výtvarným redaktorem a průvodčím na autobusové lince Praha-Vodochody.
Na začátku 60. let nastoupil na dvě sezóny jako sborista kladenského divadla, v roce 1969 se stal i hlasatelem Českého rozhlasu, odkud ovšem musel už o tři roky později odejít. Byl telefonním technikem a koncem 70. let nastoupil u státního podniku Potraviny jako kontrolor. Mimoto chodíval hlásit sestavy utkání na stadión TJ Lokomotiva Praha.
V pražské hospodě Na Mělníku bavil společně s amatérským hercem a recesistou Pavlem Mrkvičkou celý lokál. K herecké kariéře se už nevrátil. Ivan Jandl zemřel úplně sám a opuštěn ve svém libeňském bytě 21. listopadu 1987 na cukrovkářský záchvat. Jeho Oscara spravuje Národní filmový archív.
Prošedivělý muž s Jarmilou Novotnou, hereckou představitelkou jeho filmové maminky z filmu Poznamenaní, během její pražské návštěvy v roce 1985.
Dopis ze Švýcarska
Milá maminko a tatínku. Nic mi není, ale nejsem s to napsat dopis. Představte si: v půl osmé ráno být v ateliéru, pracovat v záři světlometů, do těch se dívat, jedna malá scéna se dnes točila sedmadvacetkrát (a to není výjimka). Ve dvě hodiny nás pustí, ve tři musíme být po obědě a ve studiu.
Odpoledne následuje totéž jako dopoledne, v sedm hodin jsme hotovi, v půl osmé jsme doma, navečeřím se a jdu spát. Tak je to každý den. Byl jsem v zoo, je tam opice, zvlášť vycvičený šimpanz. Ráno vychází ze své klece a salutuje dětem. Večer se s nimi přetahuje o provaz, ještě nikdy neprohrála. Přijde tam totiž ten její cvičitel a radí tomu chlapci, který se s ní má přetahovat, aby dobře držel..." (Ukázka z Ivanova dopisu domů ze Švýcarska, kde natáčel Poznamenané. Přetištěno ze serveru www.ivanjandl.com)
Dopis od Brigitte Bardotové
Milý Ivane, abych se Ti představila: Jak možná víš, mám za sebou již první úspěšnou filmovou roli. Velmi se mi líbil film, za který jsi nedávno dostal Oscara. Napsali mi z Europe-Filmu,že mám s Tebou hrát ve filmu z Afriky o dvou sourozencích trosečnících. Velmi se těším na spolupráci s tak výborným hercem, jako jsi Ty. Doufám, že se co nejdříve setkáme v Paříži. Viděls už někdy moře? Zdraví Tě Tvá Brigitte Bardotová.
(Přetištěno ze serveru www.ivanjandl.com)