Český elf Kartous: Dezinformační válka už zavinila i oběti na životech

Faktorů, jež současnou situaci způsobily, je nepochybně více. Rozhodně je nelze redukovat jen na dezinformace.

Hlavním jmenovatelem je míra důvěry v instituce. Její relativní nedostatek, jenž nás odlišuje od zemí s vysokým podílem vakcinace, jakými jsou Portugalsko či Dánsko, snižuje ochotu respektovat omezení či jednat ve prospěch veřejného zájmu.

O dezinformace se mohou opírat lidé, kteří potřebují svůj odpor k vakcinaci zdůvodnit. Skupina, kterou bychom mohli nazvat „tvrdé jádro” odpíračů, ti budou zřejmě také nejvíce ovlivněni dezinformacemi.

Stejně jako v jiných případech vyjadřují dezinformace míru krajní nedůvěry, kterou určitá část společnosti zastává. Žel se tak děje v době krize a stojí to životy i miliardy.

Máme tu menší desítky webů, které se specializují na šíření dezinformací nebo konspirací, respektive vytvářejí informační mix, kde se dezinformace objevují.

Mezi ně patří dnes už notoricky známý Aeronet, potom AC24 nebo Vlastenecké noviny.

Obsah bývá lokální, odkazující se například na politickou situaci u nás. Nebo externí, přejatý z ruskojazyčných zdrojů, a právě tady je evidentní stopa k ruskému dezinformačnímu aparátu.

Za řadou webů může stát ekonomický zájem, nepochybně ale existují motivy k politickému ovlivňování veřejného mínění. Vyloučit nelze ani upřímné přesvědčení o „alternativní” realitě.

Když se o vakcínách začaly objevovat první informace, tak se přesunul zájem od roušek a omezování pohybu právě k očkování.

Hlavní narativ je, že očkování je neprověřené, nebezpečné a jde o byznysový zájem elit, které se snaží zabít, popřípadě kontrolovat obyvatelstvo. Od toho se odvíjí řada větví, řada dalších bludů.

Rozhodně to má konkrétní oběti na životech. Když to vztáhneme jenom na covid, tak jsou zmapovány případy britských nebo amerických antivaxerů, kteří se neočkovali, nakazili a následně zemřeli.

Jsou to jednotlivosti, které ukazují, že se toto děje, statisticky je to ale v celkovém rozsahu těžko změřitelné.

Jde o masivní společenský dopad, které dezinformace mají. Máme tu oběti ať už z hlediska zdraví, nebo životů, anebo z hlediska změny vztahů v rodinách.

Moje hypotéza je, že to souvisí s nějakou obecnou mírou nedůvěry v instituce, v autority, kde jsme v rámci Evropy spíše ve spodní polovině. No a proto má určitá část společnosti tendenci hledat informační alternativy.

Prostor, který touto nedůvěrou vzniká, vyplňují právě dezinformační média. Díky šíření článků prostřednictvím sociálních sítí vedou určitou část své klientely k pravidelné návštěvnosti.

Dezinformační svět je relativně černobílý. Do období pandemie byla dlouhodobě největším tématem migrace, nyní je to covid.

Hlavním cílem útoků je Evropská unie, která je v jejich optice viníkem úplně všeho: od regulací na omezování názvů potravinářských výrobků až po klimatickou změnu, covid a migraci.

Za tím je velmi viditelná stopa Ruskem distribuovaných narativů, protože jejich cílem je EU vnitřně poškozovat a rozmělňovat, což nakonec vytváří prostor pro onu alternativu, ze které následně těží ve svém politickém marketingu populistická hnutí.

Dobro představuje v drtivé většině případů Andrej Babiš, Miloš Zeman, Tomio Okamura a jejich varianty.

Je to skupina politického spektra, pro kterou je typická určitá forma populismu. Na druhém břehu jsou strany budoucí vládní koalice, což byla v počátku předvolební kampani hlavně Pirátská strana.

V okamžiku, kdy se do popředí začala dostávat koalice SPOLU, tak na konci kampaně se stal jejím hlavním cílem předseda ODS Petr Fiala, vůči němuž se šířily manipulace, že nekale vydělával na neziskové organizaci, kterou založil.

Nyní se velmi šíří prostřednictvím řetězových mailů dezinformace o tom, že byl aktivním spolupracovníkem StB. (Řetězovými maily se šíří karta StB, kterou dezinformátoři skrze grafický software zfalšovali na jméno Petra Fialy s krycím jménem „Fialka“, pozn. red.)

Většina dezinformací je útočných, snaží se diskreditovat. Když koalici PirSTAN vyrostly preference, proběhl útok na to, že chtějí poškozovat seniorní voliče: chtějí jim sebrat řidičské průkazy, volební právo, neúměrně zatížit daní z nemovitosti a do bytů stěhovat migranty.

Už to, že prostřednictvím nesmyslné manipulace dochází k radikalizaci některých lidí, lze považovat za podporování k trestné činnosti.

Řada lidí se ale v žádném případě nedopustí takto radikálních činů. Riziko je v tom, že mění svá politická přesvědčení a v tomto zmanipulovaném stavu se rozhodují. A to mění i náladu v celé společnosti.

Právní odpovědnost lze vymáhat ve chvíli, kdy dezinformace naplní skutkovou podstatu trestného činu. Množství podobných, potenciálně trestných činů je ale takové, že současný právní systém si s tím neumí poradit.

Mělo by dojít k regulacím prostřednictvím Evropské komise. Jasně poukázat na to, že drolení vzájemných vztahů v EU, které probíhá v její východní části, může mít významný dopad na to, jak EU bude fungovat v budoucnu.

Dají. Politici by měli lidi uklidňovat, ptát se jich, co je trápí. Nemusí to vést k tomu, že racionálně přijmou, že se dostali pod vliv nějakého manipulativního konstruktu, ale mohou minimálně přijmout fakt, že politické elity nejsou od toho, aby jim ubližovaly.

Právě to se nese v pozadí důvěry v dezinformace, která hluboce zasahuje 15 procent české dospělé populace, v případě témat jako covid pravděpodobně mnohem více.