Hlavní obsah

Češky bojují u soudů o víza pro své muslimské manžele

Právo, Lenka Hloušková

„Holky, jak přivézt legálně do Čech Egypťana? Tunisana?“ řešívají Češky již roky v internetových diskusích. I to, že se za muže, obvykle muslima, vdají, jim totiž nezaručí, že muž bude moci přijet do Česka. K tomu musí mít krátkodobé schengenské vízum. A české zastupitelské úřady v severní Africe přes tisíc podobných žádostí ročně zamítnou.

Foto: Profimedia.cz

Český pas (ilustrační foto)

Článek

Podle některých kritiků jednají až šablonovitě. Za pravdu jim v tomhle tvrzení daly už i české soudy. „V letech 2015 až 2017 bylo na našich zastupitelských úřadech v Tunisu, Alžíru, Rabatu a Káhiře přijato 15 958 žádostí o krátkodobé schengenské vízum, uděleno jich bylo 12 310,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Michaela Lagronová, pod nějž zastupitelské úřady spadají.

Podle ní jednaly vždy po vyhodnocení konkrétního případu. Dotyční, výjimečně dotyčná, zpravidla nezdůvodnili dostatečně účel a podmínky předkládaného pobytu, neměli na něj finance, nepředložili povinné doklady: mimo jiné o ubytování, zaměstnání, zdravotním pojištění na plánovanou dobu pobytu v ČR. Dále také existovala podezření, že žadatelé v některých bodech lžou nebo že Schengen po uplynutí konce platnosti víza neopustí.

Mezi tisíce podobných odmítnutí se pravidelně dostávají také žádosti od desítek manželů, výjimečně manželek, českých občanů, tedy se jedná o jejich rodinné příslušníky. Není výjimkou, že žádají české úřady o krátkodobé schengenské vízum opakovaně. Ale stále marně.

Jde převážně o povolení pobytu pro manžely. Ze zemí převažuje Tunisko.
mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková

Původní plán na společný život v Česku se tak začíná páru hroutit. Není výjimkou, že se Češka posléze po měsících a měsících průtahů vrací domů sama. Protože jí v severní Africe jednoduše došly peníze. Práci tam totiž nesežene. Některé vztahy na dálku se rozpadají.

Ty vytrvalejší hledají pomoc u ombudsmanky, u lidskoprávních organizací a u soudů.

„Ročně dostaneme kolem deseti podnětů týkajících se zamítnutí žádosti o krátkodobé vízum manžela nebo manželky. Jde převážně o povolení pobytu pro manžely. Ze zemí převažuje Tunisko,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

„Pokud jsou důvodem stížnosti průtahy, radíme podat návrh na učinění opatření proti nečinnosti. Pokud jde o stížnost na zamítnutí žádosti, radíme podat žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza, případně zvážit podání žaloby ke krajskému soudu. Žaloba je však nejúčinnějším prostředkem nápravy v případě neudělení krátkodobého víza.“

Nesmí jít o účelový sňatek a podvod

Stejný postup radí manželům a manželkám v byrokratické pasti také Klára Holíková, vedoucí právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci. Dodala, že bez krátkodobého schengenského víza, tedy bez možnosti vstupu na území ČR, nemůže probíhat další krok. Tedy dotyčný nemůže požádat v ČR o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU/ČR.

„Na krátkodobé schengenské vízum má přitom rodinný příslušník českého občana podle evropského práva nárok. Pokud tedy nejde o účelový sňatek, podvod, případně jeho vstup do země neohrožuje nějak bezpečnost, nepředstavuje zdravotní rizika. Ostatní je obstrukce. Manželé musejí mít možnost spolu žít,“ konstatovala.

Nekritizuji české úřady za to, že jsou obezřetné. Nelíbí se mi ale, že případy, jež se ke mně dostaly, byly posuzovány plošně. Zamítány jako přes kopírák.
Klára Holíková, vedoucí právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci

Manžel Češky podle ní může také požádat o krátkodobé vízum do jiné schengenské země, na jejím zastupitelském úřadu v dané zemi. I na základě něho může pak přijet do ČR.

„Nicméně tento postup klientům doporučujeme až poté, co neuspějí na českých zastupitelstvích,“ řekla. V minulosti přitom tato cesta jejím klientům opakovaně vyšla, protože přístup států Schengenu vůči severoafrickým zemím se liší.

Sedmnáct žalob

„Před dvěma roky jsem měla podobných případů opravdu hodně. Byli mezi nimi i skutečně movití lidé, kteří by si přestěhováním do ČR pohoršili… Nekritizuji české úřady za to, že jsou obezřetné. Nelíbí se mi ale, že případy, jež se ke mně dostaly, byly posuzovány plošně. Zamítány jako přes kopírák. Jako kdyby někdo na úřadech dával dokola u počítače ctrl C, ctrl V,“ konstatovala.

Od roku 2015 do konce roku 2017 padlo u českých soudů kvůli neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana EU/ČR z Maroka, Tuniska a Alžírska celkem sedmnáct žalob. Ve čtyřech z nich nařídily soudy nové posouzení kauz. Ve dvou z nich bylo poté uděleno. Ve čtyřech případech byly žaloby zamítnuty, ve třech vzaty zpět, ve dvou případech se řízení zastavilo kvůli nezaplacení soudního poplatku. Jedna žaloba byla odmítnuta jako nepřípustná, v dalších se ještě rozhoduje.

„Soud u tohoto druhu žalob nemůže nařídit zastupitelskému úřadu, aby vízum udělil. V případě, že u rozhodnutí správního orgánu shledá vady – nedostatečné odůvodnění –, tak rozhodnutí zruší a vrátí věc správnímu orgánu k novému řízení,“ uvedla za MZV mluvčí Lagronová.

Na dotaz, zda mezi odmítanými žadateli o krátkodobé vízum převažují muži, jakého jsou věku, reagovala: „Statistické údaje o vízových žadatelích, co se týká věku a pohlaví, Ministerstvo zahraničních věcí ČR neeviduje.“ Nicméně Holíková na základě svých případů uvedla, že skutečně jde převážně o muže. Vedle Češek, jež marně vyhlížejí své muže, patří k automaticky podezřelým především sňatky uzavřené párem, kde je žena o několik let starší.

Výběr článků

Načítám