Článek
V Česku je jich sice dost například pro arabštinu, kterou se mluví v Sýrii, ale tlumočníci z daríjštiny či paštštiny (jazyky, kterými se mluví v Afghánistánu) nebo z pákistánské urdštiny by se dali spočítat na prstech jedné ruky.
Problémy by mohly nastat, pokud by běženci skončili v rukou policistů ať již kvůli nějakému zločinu, nebo jen při překračování hranic. Při jejich chycení by totiž běžela lhůta 48 hodin, po kterou mohou strážci zákona člověka zadržet. A pokud by se do té doby nepodařilo s cizincem promluvit jeho řečí, museli by ho policisté propustit.
„Na afghánské nebo pákistánské jazyky tu je třeba jeden člověk v celé republice. A když chytíme nějakého cizince, tak musíme dodržovat lhůty. Zatím se nám naštěstí podařilo vždycky někoho sehnat. Se Syřany nejsou problémy, mluví totiž arabsky a tlumočníků z arabštiny máme dostatek. Problém je ale kromě Afghánců a Pákistánců i s Afričany,“ potvrdila Právu mluvčí jihomoravské policie Petra Ledabylová.
Na případný tlak Syřanů je podle ministerstva spravedlnosti, pod nějž patří i tlumočníci, resort připraven.
„V současné době v České republice evidujeme celkem 64 soudních tlumočníků do arabštiny,“ řekla Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristina Labohá. Na alarmující situaci s počtem některých tlumočníků si nestěžují jen policisté, ale i státní zástupci.
Krátké lhůty
„U orientálních jazyků je to letitá bolest. Tlumočníků je velmi málo, třeba z perštiny víme o dvou. Nechci domýšlet, co by se stalo, kdyby došlo k nějakému výraznějšímu nárůstu trestné činnosti,“ popsala situaci jedna ze státních zástupkyň, která se dlouhodobě věnuje přeshraniční problematice.
„Lhůty pro omezení osobní svobody jsou velmi krátké a policisté i státní zástupci musí tlumočníka sehnat. Potřebovali bychom jich víc,“ dodala tato státní zástupkyně.
Ministerstvo spravedlnosti ale takovým argumentům oponuje. „Obavy z výrazného nedostatku soudních tlumočníků nesdílíme, i když je nám známo, že v některých případech bývá problém s dostupností soudních tlumočníků především do severoafrických jazyků,“ řekla Labohá.
„Je pravdou, že některé jazyky jsou v českém prostředí natolik raritní, že mohou být z tohoto pohledu problematické,“ připustila Labohá.
Jak se mluví v Afghánistánu a Pákistánu
Přestože se jazyky Afghánistánu a Pákistánu píšou zprava doleva arabským písmem, nejsou se semitskou arabštinou nijak příbuzné. To už mají blíže češtině, protože patří stejně jako slovanská jazyková větev do indoevropské jazykové rodiny.
Paštština (paštó) - jihoíránský jazyk Paštunů, kterým se mluví zhruba 60 procent lidí v Afghánistánu a další v Pákistánu a Balúčistánu. Celkem zhruba 35 miliónů mluvčích.
Daríjština (darí) - afghánské nářečí perštiny rozšířené hlavně v centrální a severní části země příbuzné tádžičtině.
Urdština (urdu) - indoíránský jazyk příbuzný blízce hindštině s kořeny v sanskrtu. Kromě Pákistánu jím hovoří i muslimské menšiny v Indii.
Současně upozornila, že zákon pamatuje i na to, že v krizových situacích může pomoci s překladem i jiný znalec jazyka než jen soudní tlumočník. „Je pravda, že v době vrcholící imigrační krize se nám ozývali lidé, kteří nebyli tlumočníky, s nabídkou pomoci při komunikaci s cizinci,“ potvrdila Ledabylová.