Česko zasáhla mohutná vlna viróz a angín u dětí

„Nemocných dětí začalo přibývat od nástupu do škol, asi od prvního týdne v září. Zpočátku to byly lehčí virózy, nachlazení, postupně přibývalo i těžších stavů, zánětů průdušek, zápalů plic, těžších viróz. Děti mají zejména respirační infekty,“ řekla Novinkám Hülleová.

Onemocnění bývá obvykle virového původu. „Vyskytují se i bakteriální infekty, angíny, bakteriální záněty plic, ale převládají virové infekty,“ dodala lékařka.

Podle jejích zkušeností se letošní nemocnost dětí zcela vymyká standardní situaci, která panovala před pandemií.

„Je to horší, přišlo to mnohem rychleji. Řekla bych, že je tak dvojnásobek nemocných dětí, než jaký bývá obvykle. Někde je to ještě víc, podle toho, jaká je místní situace. My byli zvyklí na vysokou nemocnost před vánočními svátky nebo při chřipkové epidemii. Ale v září a říjnu takto vysoká nemocnost nepanovala, alespoň já to nepamatuju,“ dodala Hülleová.

Množí se i vážné případy, zejména u malých dětí. Trpí často vysokými horečkami, kašlem. Přibývá i pozitivně testovaných dětí na covid. Ordinace praktických lékařů pro děti jsou přetížené, i proto některé dětem na místě neprovedou test na výskyt koronaviru. „Pokud rodiče chtějí, může lékař vypsat žádanku a odeslat dítě na PCR test,“ podotkla.

Jak ukazují data ministerstva zdravotnictví, dosud vyšel pozitivní test na koronavirus u 201 835 dětí do 15 let. V kategorii mladistvých od 15 do 24 let to je 172 740.

Už dnes musí kvůli návalu pacientů někteří dětští lékaři odkládat preventivní prohlídky.

„Někdy musíme řešit lehčí stavy dětí s rodiči po telefonu. Mluvím o situaci, kdy má dítě dva až tři dny rýmu a začíná kašlat. Doufám, že se situace zase zklidní. Každý den volna navíc přeruší řetězec nákazy dětí v kolektivech. Děti se také snad promoří a vyrobí si protilátky proti virovým infektům, které dnes „létají“ v populaci. My lékaři to musíme zvládnout. Nebudeme objednávat preventivní prohlídky u větších dětí, musíme prodloužit hodiny pro nemocné,“ uzavřela Hülleová.

Podobné poznatky má i předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti J.E. Purkyně Alena Šebková.

„I u mne, stejně jako u ostatních kolegů, praktických pediatrů, se ordinace velmi zaplnila. S uplynulým rokem se to srovnávat nedá, děti nechodily do kolektivu, tudíž stonaly významně méně nebo vůbec. Letos jsme na tom minimálně stejně, než před „covidem“, ne-li hůř,“ napsala Novinkám.

„Nejčastěji chodí děti s kašlem, velmi často diagnostikujeme záněty průdušek, u malých kojenců nebezpečné záněty průdušinek (bronchiolitidy), objevují se zápaly plic. Děti začaly být nemocné dříve než obvykle, již od cca poloviny září, a průchodnost některými ordinacemi je skutečně velmi vysoká, běžně 40, 50 dětí, jsou i ordinace, které hlásí až 90 dětí za den,“ dodala.

Takový počet už je podle ní pro lékaře za hranicí lidských možností zvládnout. „A i s ohledem na to, jak zdevastovaná je primární péče pro děti, jaký je věkový průměr pracujících praktických lékařů pro děti a dorost a jak jsou dnes již plošně „nedostatkovým artiklem“,“ dodala.

Odborná společnost dětských lékařů letos v srpnu upozornila, že praktičtí dětští lékaři stárnou. Jejich průměrný věk by v roce 2030 mohl vzrůst až na 62 let. Mnohé lékaře, kteří odcházejí do důchodu, nemá v ordinacích kdo nahradit. Více než třetina dětských praktiků zvažuje v dohledné době ukončení praxe, přičemž dvě třetiny z nich za sebe nemají náhradu.

Ústav pro zdravotnické informace a statistiky ve svém reportu z roku 2019 uvádí, že počet pacientů registrovaných u praktického lékaře pro děti a dorost je 1 928 528. V roce 2019 bylo vedeno 1 860 961 dětských pacientů, tedy cca 894 z 1000 dětí a dospívajících (ve věku 0–18 let) bylo registrováno u praktického lékaře.