Hlavní obsah

Česko začalo jednat o přesídlení prvních migrantů z Řecka a Itálie

Aktualizováno

Česká republika jedná o přesídlení prvních 30 uprchlíků, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii, uvedlo ministerstvo vnitra. Během příštích dvou let by mělo Česko podle již schválených kvót přijmout 2691 lidí. Běženci budou přesídleni ze zemí, které krize zasáhla nejvíce. V tuzemsku přitom ubylo lidí, kteří přijímání migrantů podporují.

Foto: Visar Kryeziu, ČTK/AP

V Česku získalo v roce 2015 azyl jen 71 lidí.

Článek

O přesídlení prvních 30 uprchlíků se zmiňuje pravidelná zpráva o migrační situaci, se kterou by se ve středu měla seznámit vláda. Ve zprávě se píše, že se Česko rozhodlo nabídnout přijetí prvních 20 osob z Řecka a deseti z Itálie. Přípravná jednání měla začít v první polovině února.

„Ano, ministerstvo vnitra je již se zástupci Itálie a Řecka ve věci relokace 20 osob z Řecka, respektive 10 osob z Itálie, v kontaktu,” sdělila v pondělí Klára Pěknicová z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Proti jsou dvě třetiny Čechů

V tuzemsku přitom přibylo odpůrců přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem. Zatímco před čtvrt rokem se k přijímání stavěla negativně asi polovina lidí, v lednu byly proti už dvě třetiny Čechů. V průzkumu zveřejněném v pondělí to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Spolu s nárůstem negativních postojů ubývá Čechů, kteří souhlasí s přijetím běženců do doby, než budou schopni se vrátit do země svého původu. Letos v lednu s tím souhlasilo 28 procent občanů, zatímco loni v září to byly dvě pětiny občanů.

Lidi zajímá migrace a Islámský stát

Zájem lidí o aktuální vývoj migrace je podle CVVM enormní. O dění okolo uprchlíků se zajímá 78 procent dotázaných, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí celoevropského charakteru za posledních deset let. Přibližně stejně vysoký zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se takzvaného Islámského státu (70 procent), zatímco o dění na Ukrajině se zajímá 43 procent lidí a volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 zajímaly 28 procent občanů.

Česká veřejnost vnímá migranty zejména jako výraznou bezpečnostní hrozbu pro Evropu (91 procent), ale i pro svět (83 procent) a pro Českou republiku (81 procent). Proti prosinci loňského roku se postoje Čechů v tomto ohledu výrazně nezměnily.

CVVM názory Čechů zjišťovalo od 11. do 18. ledna mezi 1047 respondenty staršími 15 let.

Poláci jsou ve srovnání s Čechy méně vyhranění, proti přijímání běženců bylo v lednu 53 procent lidí. V Maďarsku je tento názor menšinový, proti přijímání uprchlíků se v říjnu vyjádřilo 32 procent občanů.

Výběr článků

Načítám