Česko už „jednou nohou“ předsedá Unii

„Jsme už opravdu plnohodnotně jednou nohou v předsednických dveřích (EU),“ tvrdí Jaroslav Zajíček, jeden ze čtyř velvyslanců na stálém zastoupení Česka při EU. Odkazuje mj. na případ, kdy jeden z českých ministrů začal vést Radu EU poté, co jeho francouzský kolega musel odjet do Paříže.

Podle Zajíčka je „na předsednictví nejhorší fáze ta před předsednictvím“, tedy poslední týdny, kdy složitému systému různých ministerských rad, jednání velvyslanců členských zemí a trialogů šéfuje jiná země a ta postupně předává agendu svému nástupci. A to je právě nyní.

„Víme, jak vypadají témata, víme, co nás může čekat, ale definitivně se to dozvíme až 30. června,“ konstatuje Edita Hrdá, velvyslankyně ČR při Unii. V den, který zmiňuje, končí francouzské předsednictví. Poté přebírá předsednictví právě Česko.

Čeští diplomaté ale už v předstihu diskutují s francouzskými kolegy o tom, co se podaří dovést do konce ještě tento měsíc a co „přepadne“ na Prahu. Zejména u věcí, u nichž se ví, že je Francie již nestihne, jsou Češi zváni i k rozhovorům Rady EU s Evropskou komisí a unijním parlamentem.

Paříž podle Hrdé dobře chápe, že nejde jen o její předsednictví, a že tedy bez dobrého předání nedořešených problémů mohou její nástupci leccos udělat jinak, než by si přáli. Francouzi jsou proto podle ní „daleko vstřícnější, inkluzivnější, daleko více konzultují“ a snaží se hledat „společné jmenovatele“ s ČR. Pro Čechy je to důležité. Na tom, kam Francouzi jednání o různých tématech v EU dovedou, hodně záleží, jak české předsedání v EU vlastně začne.

Podle Zajíčka bývá teď často posledním bodem ministerských rad otázka, co bude dělat české předsednictví. „Jednotliví ministři předběžně avizují české priority už nyní,“ říká. Oficiálně budou tyto priority zveřejněny až příští týden, 15. června.

Postupné předávání agendy se netýká jen Paříže a Prahy – Česko ho bude zajišťovat i na konci svého předsednictví, kdy vedení od něj přebere Švédsko.

Už nyní se podle Zajíčka mění i české chování v Unii. „Když se toho (jednání členských států) účastníte, už moc neprosazujete národní agendu,“ konstatuje český diplomat. Tak se musí chovat předsednická země, při postupném přebírání agendy však musí podobně postupovat i její nástupce, „protože se ví, že záhy budete řídit“.

Podle Zajíčka je to „náročné na změnu nastavení“. Obvykle si členský stát hlídá hlavně svoje priority. Pokud ale předsedá, je jeho hlavním úkolem nacházet shodu a kompromisy, které vyhovují pokud možno všem.

České předsednictví podle Hrdé velmi poznamená krize na Ukrajině. Podle Zajíčka teď „asi nikoho nepřekvapí, že na prvním místě budou dopady ruské agrese na Ukrajině“. Debaty se budou točit kolem uprchlíků, pomoci i poválečné rekonstrukce Ukrajiny, ale také obrany a problémů se zajištěním energie.

Konflikt podle něj „změnil úplně vše – na každé téma teď nahlížíme ukrajinskou optikou“. Ale tak úplně pravda to není. Při řešení problémů se Unie snaží využívat prostředků, které má, vyškrábnout je z jiných škatulek a přerozdělit je. Chuť generovat nové moc není.