Česko uvažuje o nových hydroelektrárnách

Provoz přečerpávací elektrárny, která slouží k akumulaci vyrobené elektřiny, je čistý a bez emisí. Elektrárna vyrábí proud, když ho je nejvíc potřeba, tedy většinou během dne, a vodu pro výrobu pak čerpá zpět do horní nádrže většinou v noci, kdy je nižší poptávka a cena klesá. Přitom pro čerpání vody naopak využívá elektřinu ze sítě.

V Česku jsou aktuálně v provozu tři taková vodní díla: Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II. Všechny provozuje polostátní ČEZ. „V turbínovém provozu trojice přečerpávacích elektráren byla v loňském roce vyrobena více než miliarda kilowatthodin elektřiny,“ upřesnil mluvčí Martin Schreier. To znamená pokrytí roční spotřeby zhruba 280 tisíc domácností.

O tom, že by mohly vyrůst další přečerpávací elektrárny, mluvil před časem v rozhovoru pro Právo ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s velkou energetickou náročností výroby vodíku a syntetických paliv.

Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Davida Hluštíka stát hodlá vytvářet podmínky pro další díla, ale záměr musí vzejít od soukromých investorů.

Nejblíže realizaci je elektrárna na Orlíku, kterou chystá opět ČEZ. Firma chce podle mluvčího Schreiera jít cestou úpravy vodního díla, což je výrazně levnější i rychlejší než budování nových nádrží. Ze čtyř soustrojí o celkovém výkonu 364 megawattů se u dvou počítá se změnou fungování na obousměrný režim. V případě nadbytku elektřiny by se voda čerpala z Kamýku do Orlíku.

„Hotová je nyní celá zadávací dokumentace a probíhá veřejná zakázka. V letošním roce bychom chtěli dokončit výběrové řízení na dodavatele,“ řekl Právu Schreier. Hotovo by mohlo být do roku 2030.

Mluvčí ministerstva průmyslu Hluštík připomněl, že existují i další projekty, ačkoliv se zatím jedná spíše jen o záměry v oblasti pilotních projektů. „Jedná se o záměry využívající ploch po útlumu těžby hnědého uhlí v severních Čechách, spojené zejména s útlumem těžby v rámci lomu ČSA. Existují i záměry využití dolů zejména po těžbě černého uhlí v Moravskoslezském kraji,“ shrnul Hluštík.

Připomněl i plán skotské firmy Gravitricity, jež ve spolupráci se státním podnikem Diamo zvažuje využít bývalý důl Darkov na Karvinsku pro gravitační úložiště elektřiny. To by fungovalo obdobně jako vodní elektrárna, akorát místo vody použije závaží.

„Nové stavby budou vítaným příspěvkem do decentralizované energetiky, která bude do budoucna postavena na větším podílu obnovitelných zdrojů energie,“ řekl Právu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Přečerpávací elektrárny podobně jako bateriové systémy pomohou stabilizovat síť a v případě nadbytku levné energie z obnovitelných zdrojů do nich půjde část výroby uložit. Efektivně se tak využije více výkonu zelených zdrojů bez nutnosti jejich odstavování,“ dodal.

„Pro porovnání, ČEPS v různých scénářích počítá s tím, že do roku 2030 bude v Česku okolo 220 až 640 megawattů skladovacích kapacit baterií,“ doplnil.

Na severu Čech je budování nových vodních děl zatím hudbou budoucnosti, experti také upozorňují, že jezera na místě bývalých lomů se budou napouštět dlouhé roky.

„Budoucnost lokality ČSA naznačuje v hrubých rysech projekt Green Mine, který počítá například s plovoucí fotovoltaikou, výrobou zeleného vodíku a dalšími inovativními prvky. Jednou z teoretických možností v této lokalitě je také přečerpávací elektrárna jako jedna z nejvhodnějších dostupných řešení akumulace elektřiny,“ sdělila Právu Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí energetické společnosti Sev.en miliardáře Pavla Tykače.

„Bateriové systémy či nejrůznější druhy gravitačních úložišť jsou sice technickými skvosty a lokálně mohou vypomáhat se stabilitou soustavy. Bohužel výkonově a kapacitně těžko mohou konkurovat právě přečerpávacím elektrárnám. Proto by bylo dobré, aby jich vzniklo více,“ dodala.

O přečerpávací elektrárně uvažují i v obci Slatinice na Hané, jak upozornily Hospodářské noviny. Zde by mělo jít o miniaturní variantu v podobě dvou nádrží – válcovitých sil na vodu, přičemž jedna by byla umístěna na vrcholu kopce Malý Kosíř a druhá v údolí.