Hlavní obsah

Česko stárne. Čeká se na migranty a důchodové reformy

Právo, Jiří Vavroň

Mladých lidí v České republice ubývá. Za posledních patnáct let klesly počty mladých do 29 let o téměř tři čtvrtě miliónu na 3,3 miliónu osob. Na celkovém počtu obyvatel se tak loni podíleli 32 procenty. Ještě v roce 2001 přitom v ČR žily čtyři milióny mladých lidí a jejich podíl dosahoval téměř 39 procent. Podle odborníků jsou nutné důchodové reformy. Pomůže i vyšší porodnost a příliv migrantů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Mladých lidí ubývá ve všech krajích, nejvíce ale v Karlovarském,“ upozornil Český statistický úřad (ČSÚ). Současně roste podíl starších lidí. Měsíčně se tak v Česku například vyplácí přes 2,3 miliónu starobních důchodů. Počet lidí starších 65 let se pohybuje kolem 1,8 miliónu. Jejich počet bude v demografických tabulkách jediný, který v příštích desítkách let poroste až na třetinu populace.

Vývoj populace tak dává za pravdu dřívějším varováním statistiků, která zveřejnili v publikaci Projekce obyvatel ČR do roku 2100. Koncem tohoto století by naše země mohla mít v tzv. střední variantě odhadu také jen sedm miliónů obyvatel a bez migrace šest miliónů. Střední varianta počítá s mírným zvýšením migrace, mírným růstem porodnosti, se snižováním úmrtnosti a s prodlužováním věku dožití.

Prodloužení věku odchodu do důchodu jen stabilizovalo důchodový systém
Lukáš Kovanda, ekonom

Podle střední varianty vývoje by měl podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let klesnout ze 68,4 na 55,3 procenta a podíl dětí ze 14,8 na 12,2 procenta. Průměrný věk obyvatel ČR se tak zvýší ze 41,3 na 50 let.

„Tyto informace by měli nejen zaregistrovat, ale především s nimi začít pracovat politici, ekonomové, urbanisté i sociologové. Věkové složení obyvatel má totiž přímý dopad nejen na životní styl a životní úroveň obyvatel, ale i na politiku a ekonomiku, a to na desítky let,“ upozorňuje finanční poradce František Macháček.

Po celou druhou polovinu 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí, uvádějí statistici. Tomu nezabrání masivnější migrace ani o něco vyšší porodnost, kterou jsme zaznamenali v posledních dvou letech. Je totiž patrně dočasná.

Bez reforem to nepůjde

Co by znamenalo v praxi zestárnutí společnosti a pokles počtu obyvatel? Především růst ekonomické zátěže na systém důchodového zabezpečení. Výrazně by se zvýšily tlaky na financování zdravotní a sociální péče.

„Prodloužení věku odchodu do důchodu jen stabilizovalo důchodový systém, kdy nehrozí totální rozvrat. Bez následujících reforem se ale neobejdeme,“ řekl Právu hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Pokles podílu osob v produktivním věku bude mít kromě nedostatku pracovních sil za následek též pokles výběru daní z příjmu. Změní se ale i nároky na výstavbu bytů, vybavenost měst a vesnic a dostupnost služeb. Složení populace má vliv i na politické postoje obyvatel.

Roste průměrný věk snoubenců. Ženichům, kteří loni vstupovali do prvního manželství, bylo v Praze průměrně 33,3 a nevěstám 30,8 roku
Eva Krumpová, místopředsedkyně ČSÚ

Nejvíce mladých lidí, konkrétně 436 tisíc, bydlelo v roce 2016 ve středních Čechách a nejméně v Karlovarském kraji, 93 tisíc. „Od počátku století seklesající počet obyvatel ve věku 15 až 29 let ve všech krajích projevuje nižším počtem studentů na středních, vyšších a vysokých školách. Naopak v mladším školním věku dětí mírně přibylo, a to díky nárůstu porodnosti, který ve většině krajů vrcholil v roce 2008,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Ženy často nestihnou mít druhé dítě

V posledních třech letech se počet narozených dětí ve všech krajích zvyšoval. „Vloni se narodilo celkem 113 tisíc dětí. Nejvíce jich mělo bydliště v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně v kraji Karlovarském,“ uvádějí statistici.

Důvodů, proč rostoucí porodnost nestačí na celkový růst populace, je řada. Mezi ty hlavní patří, že se zvyšuje průměrný věk prvorodiček. Nejvyšší je v Praze, kde loni dosahoval 31,2 roku. Nejnižší byl v Ústeckém kraji – 27,2 roku. Ženy tak prostě často nestihnou mít druhé dítě.

„Zároveň roste průměrný věk snoubenců. Ženichům, kteří loni vstupovali do prvního manželství, bylo v Praze průměrně 33,3 a nevěstám 30,8 roku. Nejnižší průměrný věk novomanželů byl v Kraji Vysočina, kde první sňatek uzavírali muži v průměrném věku 31,2 a ženy 28,5 roku,“ sdělila místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová.

Mladí lidé se dnes déle připravují na výkon svého povolání. Ve věku 20 až 24 let bylo loni ekonomicky aktivních jen 60,9 procenta mužů a 42,4 procenta žen. Většina mladých ve věku od 25 do 29 let přípravu na povolání již ukončila. Ekonomicky aktivních je v této věkové skupině 91,8 procenta mužů a 69,3 procenta žen.

Výběr článků

Načítám