Článek
Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích Norsku, Dánsku a Švédsku, na chvostu hodnocení jsou naopak státy s autoritářskými režimy – Čína, Barma, Turkmenistán, Írán, Eritrea a Severní Korea.
Podle Reportérů bez hranic nový žebříček dokládá, že na média má katastrofální dopady informační chaos způsobený neregulovaným tokem zpráv v on-line prostoru, který pomáhá bujet dezinformacím a propagandě.
V mezinárodním měřítku demokratické země oslabuje asymetrie mezi otevřenými společnostmi a autokratickými režimy, které mají nad médii i on-line platformami plnou kontrolu a zapojují se do dezinformačních útoků, konstatuje zpráva.
Expert: Pokud Facebook nebude dodržovat naše pravidla, neměl by tu být
V této souvislosti RSF připomíná i konflikt na Ukrajině, kterému předcházelo vzepětí ruské propagandy. Rusko je v žebříčku na 155. místě, loni bylo o pět míst výše. Bělorusko letos skončilo na 153. místě, Ukrajina na 106. místě.
Mezi zeměmi, které zaznamenaly největší propad, je například Hongkong, který bylo loni 80., letos figuruje na 148. příčce. Skoro o 40 míst si pohoršila po vojenském puči z roku 2021 Barma, ze 122. na 156. místo se propadl Afghánistán, kde se loni vrátilo k moci islamistické hnutí Tálibán.
Fiala: Zablokování dezinformačních webů bylo odvážné a možná trochu na hraně
Ze zemí Evropské unie se v oblasti svobody médií nedařilo Řecku, které po loňském 70. místě letos obsadilo 108. příčku, či Rakousku – letos 31., loni 17. Na 91. místě skončilo Bulharsko, na 85. Maďarsko a na 66. Polsko. Slovensko si polepšilo o osm míst na 27. příčku.
Novinářská organizace upozornila, že letošní žebříček vychází z dat shromážděných do konce ledna a nezohledňuje tedy aktuální události včetně ruského vpádu na Ukrajinu. Uvedla také, že letos se hodnocení uskutečnilo na základě pozměněných kritérií, a tak je potřeba výsledky z let 2021 a 2022 srovnávat jen velmi opatrně.